Zabiják: rozbor, stručný děj, popis, o autorovi Émile Zola + komplex info

Zabiják je román Émila Zoly, který vypráví o životě dělnické třídy v 19. století v Paříži. Hlavní postava, Gervaisa, se snaží postavit na vlastní nohy a založit si vlastní prádelnu. Příběh však ukazuje, jak alkoholismus a chudoba postupně ničí její život a rodinu. Dílo je ostrou kritikou společenských problémů oné doby, zejména alkoholismu a sociálního úpadku, a je známé svým naturalistickým stylem a realistickým zobrazením lidského utrpení.

Rozbor díla Zabiják

• literární druh: epika (má děj, vypráví příběh)
• literární žánr: román (vyprávění příběhu s velkým množstvím postav a několika dějovými linkami)
• výrazová forma: próza (text psaný ve větách)
• literární směr: naturalismus (surové zobrazování nepříjemné reality, např. lidských nemocí nebo závislostí, a vlivu dědičnosti a životního prostředí na osud člověka, jemuž se nelze vyhnout)
• motivy: chudoba, alkohol, závislost
• čas: 19. století
• místo děje: Paříž
• hlavní téma: život lidí z chudých vrstev, ničivý vliv alkoholu na jedince, nemožnost vyhnout se svému osudu

Kompozice literárního díla Zabiják

Kompozice: chronologická, děj na sebe navazuje

Vysvětlení: Román má lineární narativní strukturu, soustředí se na postupné zhoršování života hlavní postavy a jejího okolí.

Literární výstavba děje v díle Zabiják od Émila Zoly

• expozice: Gervaise a jejímu novému manželovi Coupeauovi se daří dobře.
• kolize: Coupeau se vážně zraní.
• krize: Coupeau začíná propadat alkoholu.
• peripetie: Úpadek celé rodiny kvůli závislostem.
• závěr: Gervaisa umírá v naprosté bídě.

Jazykový styl díla Zabiják

Celkově je jazykový styl díla Zabiják od Émila Zoly strohý, objektivní a věrný realitě, což je charakteristické pro naturalistickou literaturu, jež se snaží co nejvíce odrážet realitu. Zola používá jasný a objektivní jazyk a zaměřuje se na detailní popis prostředí a postav. Zpravidla se v tomto díle nenacházejí výrazné archaismy nebo složité jazykové figury. Přímá řeč je důležitou součástí románu, Zola využívá dialogy k rozvoji postav a k odhalení jejich charakterů.

• přímá řeč: „Inu, každej tam musí… Není zapotřebí se tlačit, je tam dost místa pro všechny… A trouba, kdo pospíchá, protože se tam stejně rychleji nedostane…“

Stručný popis děje díla Zabiják

Román Zabiják je součástí Zolova rozsáhlého cyklu „Les Rougon-Macquart“, který mapuje životy jedné rodiny v průběhu druhého císařství a třetí republiky ve Francii. Zabiják představuje realistický a naturalistický pohled na život dělnické třídy v Paříži v 19. století. Příběh se zaměřuje na hlavní postavu Gervaisu Macquart, mladou ženu z chudé rodiny, která se snaží vytvořit lepší život pro sebe a svou rodinu.

S manželem Coupeauem začínají nový život, ale brzy se jejich naděje rozpadnou kvůli alkoholismu a chudobě. Román zkoumá negativní dopady alkoholismu, chudoby a sociálního úpadku na jednotlivé členy rodiny. Zola se snaží přesně zachytit život dělnické třídy a jejích bojů v této době. Důraz je kladen na realistický popis prostředí, postav a jejich psychologie.

Přesný a objektivní styl Zolova psaní poskytuje čtenářům pohled do tvrdého a krutého života těchto postav, což ze Zabijáka dělá významné dílo naturalistické literatury. Kniha končí tragicky a ukazuje, jak alkoholismus a chudoba mohou zničit lidské životy. Autor díla také zdůrazňuje vliv dědičnosti a osudu na člověka, kdy se mladá žena Gervaisa snaží prolomit svůj ponurý osud, ale vždy se stane něco, co jí připomene, že se o to snad nemá ani pokoušet.

Hlavní postavy v knížce Zabiják

• Gervaisa Macquart: Hlavní postava, bojuje s chudobou a alkoholismem, snaží se udržet rodinu pohromadě, ale postupně ztrácí naději a stává se obětí prostředí.
• Coupeau: Manžel Gervaisy, pracovitý, ale náchylný k alkoholu; jeho slabost pro alkohol zhoršuje život i Gervaise.
• Lantier: Bývalý partner Gervaisy, opustil ji a vrátil se později; způsobuje rodinné konflikty a nestabilitu.
• Nana: Dcera Gervaisy a Coupeaua, tragická postava od začátku, později zneužitá prostředím.
• Mme Lerat: Gervaisina přítelkyně, výstřední postava, která Gervaisu podporuje v těžkých časech.
• Mouquette: Mladá dívka, která se stane milenkou Coupeaua, což rozvrátí Gervaisin život.
• Bazouge: Vlastník nápojového podniku, kde se odehrává část děje; zosobňuje negativní vliv alkoholu na společnost.
• Virginie a Poisson: Ostatní obyvatelé Gervaisiny čtvrti, kteří přispívají k rozvoji příběhu a ukazují různé sociální vrstvy ve společnosti.

Co se děje v průběhu díla Zabiják

Začátek

Gervaisa Macquart, mladá žena z chudé rodiny, se vdává za Coupeaua a doufá v lepší budoucnost. Zpočátku se jim daří dobře, Gervaisa si dokonce otevře svou vlastní prádelnu, o čemž vždy snila.

1/3 (první třetina)

Přestože začátek vypadá nadějně, Coupeau postupně upadá do alkoholismu poté, co utrpěl vážný pracovní úraz, což ohrožuje rodinu a Gervaisin podnik. Ta se usilovně snaží udržet prádelnu a rodinu nad vodou, ale situace se postupně zhoršuje.

Polovina

Gervaisa a Coupeau zažívají krátkodobé zlepšení, ale později se jejich situace zase zhoršuje. Vražedný vliv alkoholismu je stále silnější, a tak se rodina dostává do velkých finančních potíží.

3/3 (třetí třetina)

Situace se stává stále zoufalejší. Gervaisa ztrácí podnik a přichází o všechno, co si vybudovala. Postavy propadají do chudoby a beznaděje.

Konec

Román končí tragicky. Gervaisa i Coupeau jsou zničeni alkoholismem a chudobou a v bídě umírají. Nana, jejich dcera, je tragickou obětí jejich selhání. Dílo ukončuje temný tón a zdůrazňuje, jak alkoholismus a sociální prostředí mohou zničit lidské životy.

O knížce Zabiják od Émila Zoly

• rok vydání: 1876
• počet stran: 456 (vydání z roku 2015)
• nakladatelství: Edice knihy Omega (2015)

Citát z knihy Zabiják (napsal Émile Zola):

Lékař v závěrečné části románu:

„Vy pijete! Tak si dejte pozor, tady vidíte, kam pití vede… Dřív nebo později také takhle umřete.“

O spisovateli Émile Zola

Émile Zola byl významný francouzský spisovatel 19. století. Proslavil se svým cyklem 20 románů „Les Rougon-Macquart“, které zkoumají vliv prostředí a genetiky na lidské osudy. Je také jedním z hlavních představitelů naturalismu v literatuře, což je umělecký směr, jenž zdůrazňuje objektivní a realistický pohled na lidský život. Émile Zola bývá označován za jeho tvůrce. Zolův literární odkaz zůstává významný pro studium společnosti, psychologie a realismu ve francouzské literatuře.

Hlavní informace o životě Émila Zoly

• francouzský spisovatel a novinář
• narodil se 2. dubna 1840 v Paříži, zemřel 29. září 1902
• jeho dílo bylo významné pro naturalistickou literaturu
• proslavil se sérií románů „Les Rougon-Macquart“
• kriticky zkoumal vliv genetiky a prostředí na osudy postav
• napsal slavný článek „J’accuse…!“ během Dreyfusovy aféry
• byl kontroverzní postavou a často se veřejně vyjadřoval k sociálním a politickým otázkám
• jeho dílo ovlivnilo mnoho spisovatelů a literárních směrů
• Zola zůstává význačnou postavou francouzské literatury

Krátký popis života Émila Zoly

Émile Zola, francouzský spisovatel a novinář, se narodil 2. dubna 1840 v Paříži. Své mládí strávil ve městě Aix-en-Provence, kde se seznámil s prostředím a lidmi, což později ovlivnilo jeho literární tvorbu. V roce 1858 se přestěhoval do Paříže, kde pracoval jako korektor a později jako novinář. Tato zkušenost mu pomohla rozvíjet své psaní a získat vhled do pařížského života a společnosti.

Jeho literární kariéra začala v roce 1867, kdy vydal svůj první román Tereza Raquinová. Vrcholem jeho tvorby je však cyklus románů „Les Rougon-Macquart“, který psal v průběhu několika desetiletí. Tento cyklus zahrnoval 20 románů, jež zkoumaly osudy různých členů fiktivní rodiny během druhého císařství a třetí republiky ve Francii. Tato série děl Zolovi přinesla slávu a uznání jako jednomu z předních představitelů naturalismu v literatuře.

Naturalismus, literární směr, který zdůrazňuje vliv genetiky a prostředí na lidské osudy, byl pro Zolu charakteristický. Jeho romány byly známé pro svůj detailní a realistický popis prostředí a postav, a to včetně jejich temných stránek a lidských nedokonalostí. Mimo svou literární činnost se Zola také angažoval v politických otázkách. Byl známý svou kritikou společenských nerovností a nespravedlností.

Během Dreyfusovy aféry v roce 1898 napsal slavný článek „J’accuse…!“ (Obviňuji…!), v němž veřejně obvinil vojenského důstojníka z antisemitského komplotu. Toto odvážné obvinění mělo velký dopad na francouzskou společnost a politiku. Émile Zola zemřel tragicky 29. září 1902 v Paříži. Jeho literární odkaz zůstává významný a jeho díla jsou stále studována a čtena po celém světě jako exempláře naturalistického realismu a kritiky společenských problémů.

Charakteristika tvorby Émila Zoly

• naturalismus: Zola byl jedním z hlavních představitelů naturalismu v literatuře
• detailní popis: jeho díla jsou známá pro pečlivý a realistický popis prostředí a postav
• sociální kritika: Zola často zkoumal společenské problémy, nerovnosti a nespravedlnost
• vliv prostředí: kladl důraz na to, jak prostředí ovlivňuje jednotlivce
• psychologická hloubka: Zola se snažil proniknout do psychologie postav a ukázat jejich motivace
• cyklus „Les Rougon-Macquart“: 20 románů, které zkoumaly osudy jedné rodiny a vývoj francouzské společnosti
• politické angažovanost: Zola se aktivně podílel na veřejných debatách a napsal slavný článek „J’accuse…!“ během Dreyfusovy aféry
• kritika a kontroverze: jeho díla často vyvolávala kontroverzi a odpor ze strany kritiků a společnosti

Další významná díla Émila Zoly

• Břicho Paříže
• Člověk bestie
• Germinal
• Lístek lásky
• Nana
• Štěstí Rougonů
• Tereza Raquinová
• U štěstí dam

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Gustave Flaubert
• Honoré de Balzac
• Guy de Maupassant
• Édouard Manet (malíř, ale spolupracoval s naturalisty)
• Ivan Sergejevič Turgeněv
• Émile Edouard Charles Antoine Zola (jeho syn, spisovatel)
• Alphonse Daudet
• Joris-Karl Huysmans
• Émile Gaboriau
• Henryk Sienkiewicz