Strakonický dudák: rozbor díla, popis, vypravěč, děj, motiv a další informace

Strakonický dudák aneb Hody divých žen od Josefa Kajetána Tyla je jedna z autorových nejvýznamnějších divadelních her, která měla premiéru v roce 1837. Dílo kombinuje prvky lidové tradice, romantiky a satiry. Hlavním hrdinou je dudák Švanda, který si chce vzít Dorotku. Její otec se ale domnívá, že je na to Švanda moc chudý, a on tak odchází do světa vydělat peníze. V tomto bodě se děj začíná komplikovat a Švanda zažije mnohá dobrodružství. Komedie reflektuje Tylův zájem o lidovou kulturu a hudbu. Důraz na tradice a folklor odráží Tylovo zapojení do národního obrození.

Rozbor díla Strakonický dudák

• literární druh: drama (určeno k hraní v divadle)
• literární žánr: komedie (divadelní hra s dobrým koncem a humornými pasážemi), dramatická báchorka (žánr podobný pohádce, objevují se zde nadpřirozené postavy)
• výrazová forma: scénář (obsahuje promluvy postav, scénické poznámky)
• literární směr: národní obrození (řadí do popředí lásku k vlasti), romantismus (dílo obsahuje výjimečné postavy, lásku, často je zasazeno do historických kulis)
• motivy: láska, peníze, svatba, víly, vlast
• symboly (symbolismus): domov versus cizina
• období (čas): pravděpodobně 18. století, blíže neupřesněno
• místo děje: Strakonice, nekonkrétní cizina
• hlavní téma: Předmětem děje je boj upřímné lásky s lidskou sobeckostí. Strakonický dudák také oslavuje český lid a ukazuje, že peníze porušují vztahy mezi lidmi.

Kompozice literárního díla Strakonický dudák

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), 3 jednání

Vysvětlení: tato divadelní hra se skládá ze 3 jednání, které obsahují 14-16 výstupů. Objevují se zde písně a básně inspirované lidovým folklorem v pravidelných verších. Dílo doplňují scénické poznámky, které čtenáři lépe vysvětlí, co se zrovna odehrává a pomáhají také posouvat děj.

Literární výstavba děje v díle Strakonický dudák

• expozice: Švanda je zamilovaný do Dorotky a chce si ji vzít, její otec to zakazuje s tím, že je Švanda moc chudý
• kolize: Švanda se vydává do světa vydělat peníze, potká podvodníka Vocilku
• krize: podaří se mu rozesmát princeznu Zuliku, ta si ho chce vzít
• peripetie: Dorotka ho jde hledat, dostane se na svatbu se Zulikou, už ho nechce vidět
• katastrofa: Švanda slibuje, že se změní a nakonec s Dorotkou odchází do rodné vsi

Jazykový styl (použité styly) díla Strakonický dudák

Jazykový styl Strakonického dudáka od Josefa Kajetána Tyla je výrazný svou barvitostí. Tyl v díle využívá jazyk bohatý na lidové idiomy, nářečí a obraty, což podporuje vlastenectví a pohádkový charakter komedie. Dialogy postav jsou přirozené a plné expresivních výrazů, což odráží Tylovu snahu zachytit autentický hovor venkovských lidí. V textu jsou často přítomny hudební motivy, úryvky básní a písní, což reflektuje lidovou hudbu a dotváří atmosféru. Kromě toho je v jazykovém stylu patrný humor a satira, které jsou základními prvky komedie.

• lidové výrazy: ošatka, posvícení
• slova citově zabarvená: slepička, safraportský, jemináčku
• archaismy: jaktěživ, nýnčko

Stručný popis děje díla Strakonický dudák

Švanda a Dorotka se navzájem milují a chtějí se co nejdříve vzít. Dorotčin otec Trnka však neschvaluje jejich lásku kvůli Švandově chudobě a také kvůli tomu, že nemá rodiče. Aby mohl požádat o Dorotčinu ruku, rozhodne se Švanda opustit vesnici a vydat se do světa, aby tam vydělal peníze. Za tímto účelem si s sebou bere dudy, na které chce hrát a tím si vydělat. Trnka tento způsob zpochybňuje. Švanda slibuje Dorotce, že se do měsíce vrátí a bude svatba.

Během cesty tvrdě usne na palouku, kde ho objeví skupina víl. Švanda netuší, že je mezi nimi i jeho matka Rosava, a že on je tedy ve skutečnosti synem víly. Rosava se přimluví u královny víl Lesavy, aby byly Švandovy dudy opatřeny kouzelnou mocí, on tak rychleji vydělal a mohl si vzít svou lásku. Rosava také žádá, aby mohla syna doprovázet. To je jí umožněno, ačkoli s podmínkou, že Švanda se nesmí dozvědět, že je jeho matka. Ve světě se Švandovi daří, ale potkává podvodníka Vocilku, který ho využívá.

Hrou na dudy si získá srdce princezny Zuliky a zapomíná kvůli ní na Dorotku. Dorotka, toužící po Švandově návratu, se ho vydává hledat s jeho kamarádem Kalafunou. Najdou právě v moment, kdy má svatbu s princeznou. Snaží se proniknout na hrad, stráže je ale zastavují a Švanda se jich ani nezastane. Nakonec přijíždí princ Alamir, který je se Zulikou zasnoubený, a uvrhne Švandu do vězení.

Teprve ve vězení Švandovi dojde, jak velkou chybu udělal. Tehdy se objeví Rosava a sdělí mu pravdu o jeho původu. Kvůli tomu ji však Lesava vyžene mezi divé ženy. Rosava pomůže Švandovi ven z vězení, aby se mohl vrátit za Dorotkou. Ta o něm však nechce ani slyšet a nepřijímá jeho omluvy. Teprve až Rosava upozorní Dorotku na nebezpečí, kterému Švanda čelí, rozhodne se ho jít zachránit.

V noci byl totiž Švanda Vocilkou vylákán do lesa, kde měl být okraden o kouzelné dudy. Švanda byl nucen hrát na reji divých žen, které ho chtěly zabít. Dorotka se objeví a osvobodí Švandu od kouzel. Švanda slibuje Dorotce změnu a oba odcházejí zpět do své rodné vesnice. Královna víl odpouští i Rosavě, protože ji dojala její mateřská láska ke Švandovi.

Hlavní postavy v knížce Strakonický dudák

• Švanda: vesničan z chudých poměrů, který je zamilovaný do Dorotky. Ve světě však zpychne a zapomene na ni. K uvědomění jej dožene až vězení.
• Dorotka: dobrosrdečná dívka, která si chce vzít Švandu. Symbolizuje bezpečí české vlasti jako kontrast oproti cizině, kde Švanda zapomněl na své morální zásady.
• Vocilka: podvodník doprovázející Švandu při jeho cestě. Celou dobu ho obírá o peníze a na konci mu chce vzít i jeho dudy.
• Rosava: víla, která je Švandovou matkou. Je velmi milující a odhodlaná svého syna chránit a pomáhat mu.

Co se děje v průběhu díla Strakonický dudák

Začátek

Švanda je zamilovaný do Dorotky a chce si ji vzít. Její otec k tomu odmítá svolit, Švanda je totiž chudý a navíc nemá rodiče. Švanda proto slibuje Dorotce, že ve světě vydělá peníze hrou na dudy, a že se do měsíce vrátí, aby se mohla uskutečnit jejich svatba.

1/3 (první třetina)

Švanda po cestě do světa usne na lesním palouku a najde ho skupina víl. Jeho matka Rosava žádá Lesavu, královnu víl, aby byly jeho dudy opatřeny kouzelnou mocí a Švanda rychle vydělal peníze na svatbu.

Polovina

Hrou na dudy si Švanda získá srdce Zuliky, krásné princezny. Dorotce se začíná stýskat a tak spolu se Švandovým kamarádem Kalafunou vyrazí z rodné vsi, aby ho našli. Na hrad se dostávají právě v momentě, kdy má Švanda svatbu se Zulikou.

3/3 (třetí třetina)

Na královský hrad přijíždí princ Alamir, který je zasnoubený se Zulikou. Uvězní proto Švandu, který si až v žaláři uvědomuje, jak velkou chybu udělal. Rosava naštěstí přijde, aby ho osvobodila, ale Dorotka ho nechce ani vidět.

Konec

Dorotku obměkčí až chvíle, kdy Švandovi hrozí nebezpečí. Chtějí ho totiž zabít divé ženy a Vocilka mu zároveň touží ukrást jeho kouzelné dudy. Švanda se jí omluví a slíbí, že se změní. Na konci tak společně odcházejí do rodné vesnice.

O knížce Strakonický dudák

• rok vydání: premiéra 21. listopadu 1847
• počet stran: 86 (vydání z roku 2019)
• nakladatelství: Artur (vydání z roku 2019)

Citát / ukázka z knihy Strakonický dudák (napsal Josef Kajetán Tyl)

Dorotka po odchodu Švandy:

„Švando, kde jsi? – Ne, já od Švandy neupustím – nevím sice proč … Ale nemohu! Mně se zdá, že by mi bez
něho denní světlo scházelo – že bych bez něho ani dýchat nemohla.“

O spisovateli Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl se narodil 4. února 1808 v Kutné Hoře ve středních Čechách. Jde o jednu z nejvýznamnějších postav českého národního obrození, které probíhalo od konce 18. století přibližně do poloviny 19. století. Do historie se nejvíce zapsal díky autorství textu k české státní hymně Kde domov můj. Ve svých dílech apeloval na vlastenectví a národní hrdost. Pracoval také jako divadelní kritik, žurnalista a dramatik Stavovského divadla, což ho dovedlo až na vrchol jeho kariéry. Zemřel však 11. července 1856 ve věku pouhých 48 let v bídě a zapomnění.

Hlavní informace o životě Josefa Kajetána Tyla

• Josef Kajetán Tyl se narodil 4. února 1808 v Kutné Hoře, což je historické město ve středních Čechách
• studoval na gymnáziu v Kutné Hoře a následně na pražské univerzitě, kde se věnoval filozofii, titul ale nezískal
• Tyl je jedním z nejvýznamnějších literátů českého národního obrození; hrál klíčovou roli při budování české identity
• jeho dílo odráží romantický ideál a lásku k vlasti, což mělo trvalý vliv na českou literaturu
• založil a vedl redakci několika časopisů, včetně Květů českých nebo Pražského posla
• stál u zrodu Kajetánského divadla, kde uváděl vlastenecké hry pro vyšší třídy
• 21. prosince 1834 byla uvedena na scéně Stavovského divadla jeho divadelní hra Fidlovačka, kde byla poprvé zpívána píseň Kde domov můj
• během revoluce v roce 1848 se zapojil do politického dění a byl dokonce zvolen za ústavodárný Říšský sněm
• oženil se s herečkou Magdalenou Forchheimovou, záhy ale navázal intimní poměr s její mladší sestrou Annou
• s Annou měl dohromady 8 dětí, které ale vychovávala Magdalena jako vlastní
• zemřel 11. července 1856 v bídě a chudobě ve městě Plzeň

Krátký popis života Josefa Kajetána Tyla

Josef Kajetán Tyl se narodil 4. února 1808 v Kutné Hoře. Jeho otec se jmenoval František Till, Josef si rodné příjmení změnil až v roce 1838. V roce 1822 začal navštěvovat Akademické gymnázium v Praze, kde zůstal až do roku 1827, kdy přešel na gymnázium do Hradce Králové. Během této doby se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po dokončení gymnázia v roce 1828 začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, ale svá studia nedokončil.

Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s herečkou a operní zpěvačkou Magdalenou Forchheimovou. V roce 1839 se s ní oženil. Jejich první dítě se narodilo mrtvé, a Magdalena nemohla mít další potomstvo. Následně Josef Kajetán Tyl navázal intimní vztah s Magdaleninou mladší sestrou Annou Forchheimovou-Rajskou, který vedl ke složitému manželskému trojúhelníku. S Annou měl osm dětí, výchovu jim poskytovala jeho manželka Magdalena.

Po dvou letech působení v kočovné společnosti se vrátil do Prahy, kde získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. V Praze se věnoval divadlu a novinařině. V letech 1833–1836 a poté v letech 1840–1845 redigoval časopis Květy české (původně Jindy a nyní). Také vydával časopis Vlastimil. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale neuspěl.

V roce 1833 spoluzaložil s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem a dalšími literáty Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě. Divadlo bylo zaměřeno na vzdělanější vrstvy a během své čtyřleté existence uspořádalo 25 představení, především děl domácích dramatiků jako Václav Kliment Klicpera a Jan Nepomuk Štěpánek.

Dne 21. prosince 1834 měla na scéně Stavovského divadla premiéru jeho divadelní hra Fidlovačka, během níž poprvé zazněla píseň Kde domov můj. O rok později zformoval ochotnickou společnost, která v tomto divadle hrála české hry, on sám zde od roku 1846 pracoval jako dramatik. Byl pověřen řízením českých představení a v této době dosáhl vrcholu kariéry – byly vydány všechny jeho spisy, získal cenu Matice české a Zlatý prsten za literaturu, přičemž byl označován za miláčka českého národa.

Aktivně se angažoval i v organizaci českého kulturního života, pořádal plesy a podobné akce. Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění, ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Záhy však vážně onemocněl a zemřel v roce 1856 v Plzni.

Charakteristika tvorby Josefa Kajetána Tyla

• bohatý a květnatý jazyk: ve svých dílech využíval své bohaté slovní zásoby a používal velké množství uměleckých a básnických prostředků
• vlastenectví: jelikož tvořil v době národního obrození, nejdůležitějším tématem všech jeho děl byla láska k české vlasti
• realistické prvky: Tyl se snažil vytvořit autentický obraz života ve své době, v jeho dílech proto vystupují postavy, se kterými se čtenář může ztotožnit

Další významná díla Josefa Kajetána Tyla

• Paní Marjánka, matka pluku
• Pražský flamendr
• Bankrotář
• Chudý kejklíř
• Blatná 
• Paličova dcera
• Lesní panna aneb Cesta do Ameriky
• Jan Hus
• Jiříkovo vidění
• Čert na zemi

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Josef Dobrovský
• Josef Jungmann
• Karel Hynek Mácha
• Božena Němcová
• Václav Thám
• Karel Jaromír Erben
• Jan Evangelista Purkyně
• Jan Svatopluk Presl
• František Martin Pelcl
• Magdalena Dobromila Rettigová