Slezské písně: rozbor díla, vypravěč, popis, děj, motiv a další informace

Slezské písně od Petra Bezruče jsou sbírkou básní, která byla vydána roku 1909. Je zaměřená na těžký život Slezanů, jejich utlačování Němci a Poláky a tvrdé podmínky horníků a rolníků. Básně jsou psány emotivním jazykem, obvykle v ich-formě, a vyjadřují vzdor, hněv i lásku k rodnému kraji. Mezi nejznámější patří Maryčka Magdónova, Ostrava nebo Kantor Halfar. Bezruč se v díle pasuje do role mluvčího utlačovaného lidu a využívá baladickou i elegickou formu, čímž dodává textům silný podtext.

Rozbor díla Slezské písně

• literární druh: lyricko-epický (sbírka kombinuje básně, které mají konkrétní děj s těmi, které jej nemají)
• literární žánr: sbírka básní (básně mají oddělené dějové linky, prostředí i hlavní postavy)
• výrazová forma: poezie (text psaný ve verších)
• literární směr: realismus (život obyčejných lidí, kritika sociálních nerovností a poměrů ve společnosti)
• motivy: útlak, chudoba, těžká práce, vzdor, smrt, osamění, láska k domovu
• období (čas): konec 19. a začátek 20. století
• místo děje: Slezsko, hlavně okolí Těšína a oblast Beskyd
• hlavní téma: těžký život slezského lidu, jeho útlak Němci a Poláky, boj za spravedlnost

Kompozice literárního díla Slezské písně

Kompozice: cyklická (básně s obdobnými motivy), ich-forma, děleno na jednotlivé básně

Vysvětlení: sbírka nemá jednotnou dějovou linii, ale básně většinou spojují stejné motivy jako utrpení slezského lidu a jeho boj proti nespravedlnosti, proto lze kompozici nazvat jako cyklickou. Vyprávění je obvykle v ich-formě, tedy z pohledu 1. osoby. V tomto případě se do mluvčího lidu stylizuje sám autor. Počet básní v díle se liší podle vydání, ale pohybuje se to mezi 74 a 88.

Literární výstavba děje v díle Slezské písně od Petra Bezruče

Sbírka Slezské písně nemá klasickou literární výstavbu děje, která obsahuje expozici, kolizi, krizi, peripetii a katastrofu. Jednotlivé básní mají své dějové linie, pokud nejsou lyrické (bez děje), prostředí i postavy. Převážně jsou však propojené podobnými motivy, jako je utrpení lidu Slezska a jeho boj za svobodu a spravedlnost. Styl je kombinovaný, vidíme jak lyrické, tak epické básně.

Jazykový styl (použité styly) díla Slezské písně

Jazykový styl celé sbírky je expresivní, drsný a úderný. Odpovídá tehdejšímu sociálnímu a národnostnímu útlaku, o němž mluví jednotlivé básně. Bezruč použil převážně nespisovný jazyk, dialektismy, archaismy a hovorové výrazy, aby podpořil autentické prostředí Slezska. Věty díla jsou spíše krátké a úsečné, což dodává básním jistou naléhavost. Přímá řeč se objevuje v monolozích postav i v dramatických pasážích. Rytmus a melodie veršů jsou nepravidelné, aby umocnily emoce, které při čtení člověk pocítí.

• metafora: rudé oči Tater
• personifikace: řeka zpívá, hora mlčí
• synekdocha: ruka vládne krajem
• epiteta: chudý lid slezský, temné Beskydy
• apostrofa: „Hory, hory! Vy matky naše!“

Stručný popis děje díla Slezské písně

Pro představu stylu sbírky popíšeme děj jedné z nejznámějších básní, Maryčka Magdónova. Jde o tragický příběh mladé dívky, která přijde o rodiče a stane se obětí sociálního útlaku.

Báseň sleduje osud Maryčky Magdónové, dcery chudého Magdóna, který zemřel po hospodské potyčce. Poté umírá i její matka pod koly vlaku. Dívka tak zůstává sama se čtyřmi mladšími sourozenci. V kraji, kde panuje bída, tvrdé podmínky a bezcitnost, nemají žádnou naději na lepší život. Bez otce a bez prostředků se Maryčka dostává do zoufalé situace, kdy se snaží zajistit jídlo pro sebe i sourozence.

Konfliktem básně je rozdíl mezi chudými obyvateli Slezska a bezohlednou autoritou, kterou v tomto případě představuje četník Hochfelder. Maryčka je přistižena, jak krade dřevo z panské hory. Její zoufalý čin byl motivovaný hladem a nouzí. Četník ji však odsoudí a udá ji panstvu.

Nešťastná Maryčka se rozhodne pro krajní řešení. Když je vrchnostenským hajným vedena do Frydku, prochází kolem skal. Dívka volí raději smrt a skáče do řeky Ostravice. Její osud ztělesňuje bezvýchodnost a tragédii slezského lidu, který je utlačován a zbaven jakékoli naděje na spravedlnost.

Hlavní postavy v knížce Slezské písně

Z celé sbírky není možné jmenovat všechny postavy, ale níže jsou ty nejvýraznější.

• Maryčka Magdónova: mladá dívka z chudé rodiny, kvůli bídě a zoufalství ukončí svůj život
• četník Hochfelder: představuje bezcitné úřady, odsuzuje Maryčku za sběr dřeva
• markýz Géro: krutý šlechtic a správce hutí, vykořisťuje a utlačuje slezský lid
• Ondráš: legendární slezský zbojník, bohatým bral a chudým dával
• kantor Halfar: chudý učitel, kvůli češtině a odporu vůči poněmčování skončí sám a poté mrtvý

Co se děje v průběhu díla Slezské písně

Jedná se o popis básně Maryčka Magdónova, která je zmíněna i výše v textu.

Začátek

Báseň začíná popisem těžkého života Maryčky Magdónové, která pochází z chudé slezské rodiny. Její otec Magdón dře celý život v dolech a jelikož je nešťastný, propadne alkoholu.

1/3 (první třetina)

Otec Magdón zemře po potyčce v hospodě, matka pod koly vlaku. Maryčka zůstává se sourozenci sama a bez peněz. Snaží se o vše postarat, ale kvůli tehdejším poměrům nemá moc možností.

Polovina

Jednoho dne se vydá Maryčka do hor markýze Géra, kde si chce vzít nějaké dřevo na zátop, protože venku mrzne. Je však chycena burmistrem Hochfelderem, který ji udá.

3/3 (třetí třetina)

Zoufalá Maryčka, která jen chtěla zajistit život sobě a svým sourozencům, je proti své vůli odváděna vrchnostenským hajným do Frydku. Podél cesty vidí skály.

Konec

Ve své bídě a neštěstí se rozhodně raději pro smrt a vrhá se směrem ke skalám. Seskočí z nich do řeky Ostravice, ale dle básně se vlasy zachytí o skály a umírá.

O knížce Slezské písně od Petra Bezruče

• rok vydání: 1951 (jednotlivé básně vycházely v časopise Čas)
• počet stran: 190 (vydání z roku 1951)
• nakladatelství: Československý spisovatel (vydání z roku 1951)

Citát / ukázka z knihy Slezské písně (napsal Petr Bezruč)

Část nejslavnější básně Maryčka Magdónova:

V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla,
kdo se jich ujme a kdo jim dá jísti?
Nedbá pán bídných. Co znělo ti v srdci
po cestě, Maryčko Magdónova?

Maryčko, po straně ostré jsou skály,
podle nich kypí a utíká k Frydku
šumivá, divoká Ostravice.
Slyšíš ji, Maryčko Magdónova?

O spisovateli Petr Bezruč

Petr Bezruč, původním jménem Vladimír Vašek, byl českým básníkem a tzv, anarchistickým budičem své doby. Do dějin vstoupil svou jedinou sbírkou Slezské písně, která odráží těžký život obyvatel slezské části Čech a vyjadřuje jejich sociální utrpení a beznaděj. Narodil se 15. září 1867 v Opavě a po studiích pracoval jako písař. Jeho poezie, inspirovaná regionálními problémy a osobními tragédiemi, byla silně ovlivněná modernismem a symbolikou. V jeho díle dominuje sociální kritika a osudy chudých a dělníků. Je považován za velice významného básníka 20. století, jeho sbírka nemá obdoby.

Hlavní informace o životě Petra Bezruče

• narodil se 15. září 1867 v Opavě jako Vladimír Vašek, Petr Bezruč byl pouze pseudonym
• vystudoval Gymnázium Kapitána Jaroše, poté studoval filologii na Filozofické fakultě, ale neuspěl
• většinu života žil ve Slezsku, kde viděl, jak těžké to mají místní chudí obyvatelé
• jediným, zato velice úspěšným dílem je sbírka Slezské písně z roku 1909
• jeho básně byly hlasem pro utiskované a zapomenuté sociální vrstvy
• patřil k modernistickému směru, který se odklonil od tradic realistické literatury
• dlouhá léta žil v ústraní a až po vydání Slezských písní se jeho jméno stalo více známé
• zemřel 17. února roku 1958, dožil se úctyhodných 90 let

Krátký popis života Petra Bezruče

Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, přišel na svět 15. září 1867 v Opavě. Jeho otec Antonín byl slezským buditelem. Dětství hocha bylo poznamenáno nejen rodičovskou výchovou, ale i sociálními podmínkami regionu, který v té době čelil tvrdým životním podmínkám. Studoval na Gymnázium Kapitána Jaroše, kde projevoval vynikající literární talent. Jeho mládí bylo ovlivněno osudy obyvatel slezského pohraničí, což později sehrálo klíčovou roli v jeho tvorbě.

Po ukončení gymnázia se rozhodl pro studium filologie na Filozofické fakultě v Praze, ale školu nedokončil. V této době nejraději vysedával s kamarády po hospodách a hrál karty. Potkal zajímavé osobnosti, jakými byli třeba Vilém Mrštík nebo Jan Herben, ale on sám byl velmi uzavřený. Po návratu do Brna se na nátlak matky zaměstnal jako písař a objevily se první příznaky plicních potíží.

V průběhu života byl spíše samotářem. V roce 1909 vydal svou nejznámější sbírku Slezské písně, která byla okamžitým literárním i společenským fenoménem. V básních vyjádřil hluboký soucit s trpícími obyvateli slezského pohraničí. Ve sbírce se také k těmto utlačovaným vrstevníkům hlásil, přičemž se jeho poetický jazyk vyznačoval tragickým tónem, silnými obrazy a sociální kritikou. Slezské písně se staly manifestem moderního českého protestu proti nespravedlnosti a vykořisťování.

Po zbytek svého života se věnoval psaní, ale ve veřejném životě zůstával v pozadí. I po jeho smrti 17. února 1958 zůstalo jeho dílo relevantní a dodnes je považováno za základ české poezie 20. století. V jeho básních rezonují silné lidské i sociální motivy, a tak je jeho dílo stále živé.

Charakteristika tvorby Petra Bezruče

• sociální cítění: zaměření na sociální nerovnosti, chudobu, bezpráví a politický útlak
• angažovanost: vyjadřuje nesouhlas s vykořisťováním a útlakem chudých vrstev
• emocionální poezie: poezie je silně emocionální, protkána bolestí, zoufalstvím a beznadějí
• jednoduchý, ale silný jazyk: prostý jazyk s bohatými metaforami, symbolikou a poetickými prvky
• kontrasty a metafory: v díle je patrné použití výrazných kontrastů

Další významná díla Petra Bezruče

• Samostatné básně
  • Paralipomena I.
  • Paralipomena II.
  • Stužkonoska modrá
  • Přátelům i nepřátelům
• Studie z kafé Lustig (povídka)

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• František Gellner
• Jaroslav Hašek
• Karel Havlíček Borovský
• Alois Jirásek
• Jan Neruda
• Vítězslav Nezval
• Svatopluk Čech
• Jiří Wolker