Selské balady: rozbor díla, vypravěč, popis, děj, motiv a další informace

Selské balady od Jaroslava Vrchlického je básnická sbírka, poprvé vydaná v roce 1885. Zapadá do básnického cyklu Zlomky epopeje, kde se autor snažil vylíčit cestu lidstva k humanismu a pokroku. Jde o soubor 20 sociálních balad, které se odehrávají na českém venkově a vesnicích. Autor se inspiroval lidovou poezií, ale také mytologickými prvky. Námětem básní je především útlak běžných lidí ze strany vrchnosti v pobělohorském období a následná vzpoura či revolta poddaných.

Rozbor díla Selské balady

• literární druh: epika (dílo má konkrétní děj)
• literární žánr: balada (báseň s ponurým dějem, často s nadpřirozenými bytostmi)
• výrazová forma: poezie (text psaný ve verších)
• literární směr: romantismus (díla s výjimečnými hrdiny, zasazena do neobvyklých prostředí)
• motivy: vesnice, vlastenectví, venkov, násilí, vzpoura
• období (čas): 15.-18. století
• místo děje: Čechy, převážně venkov
• hlavní téma: vlastenecká a sociální tematika, pravdivý a působivý obraz selských bojů proti panskému útisku

Kompozice literárního díla Selské balady

Kompozice: sbírka 20 balad, oddělené dějové linky

Vysvětlení: Selské balady jsou sbírka 20 sociálních balad, které se odehrávají v různém čase a na různých místech. Vyznačují se jednoduchým jazykem a formou, a také melodičností. Spojují je pouze podobné motivy a náměty.

Literární výstavba děje v díle Selské balady od Jaroslava Vrchlického

Tato kniha se nevyznačuje klasickou literární výstavbou, jelikož jde o sbírku 20 balad, které na sebe nenavazují a vyprávějí zcela odlišné příběhy. Jde většinou o tragické básně, ale na konci sbírky se v nich objevují také optimistické prvky. Společným námětem je především náboženský a sociální útlak poddaných šlechtou a katolickou církví v pobělohorském období a následné vzpoury prostých lidí.

Jazykový styl (použité styly) díla Selské balady

Dílo Selské balady od Jaroslava Vrchlického je napsáno v poetickém jazykovém stylu, který kombinuje prvky lidové poezie s uměleckým vyjadřováním. Vrchlický využívá bohatou slovní zásobu, rytmus a obraty charakteristické pro básnickou tvorbu 19. století. Jeho styl reflektuje téma venkova a lidového života, často s romantickými prvky a důrazem na lyrické vyjádření emocí. Zvláštností jsou naturalistické a většinou až drastické popisy lidské krutosti, mučení zajatých a výjevy msty poddaných.

• archaismy: skanout, chmura, korat
• básnické přívlastky: krvavý nach, stříbrem plála, mlhavá dál
• přirovnání: vlas jak zlato ryzí, na novo jak olovo

Stručný popis děje díla Selské balady

Selské balady od Jaroslava Vrchlického jsou souborem epických básní, které zachycují život venkovského lidu a jeho příběhy. Každá balada představuje určitou událost, osudový moment nebo obraz ze života venkovského prostředí. Autor ve svých básních často pracuje s lidovou mluvou a motivy, a přenáší do nich své vlastní poetické zpracování. Básně jsou plné silných emocí, jako je láska, zrada, touha, ale také zachycují tvrdou realitu venkovského života v různých historických obdobích.

Autor využil naturalistické obrazy ze selských povstání proti vrchnosti a do vyprávění zapojil také historické osobnosti, jako jsou například Jan Sladký Kozina, hrabě Breda, Matyáš Ulický nebo Petr Dulík. Většina děje se však nezakládá na reálných skutečnostech, ale spíše vychází z pověstí, které se šířily mezi prostým lidem. Jedna z nejznámějších balad se nazývá Balada vánoční a vypráví o sedlácké vzpouře v roce 1860.

Rebelové jsou nakonec potrestáni oběšením na větvích borovice. Přišla bouřka, zahřmělo a následně blesk zapálil tento strom, který vydržel hořet celých pět dní pro výstrahu ostatním. Bůh pak ale seslal anděla, který duše těchto sedláků odnášel do nebe. Další s názvem Hrabě Breda například pojednává o hraběti, který nakázal všem ženám na vesnici ostříhat vlasy za to, že místní sedláci nezaplatili daně. Jedna z nejhezčích žen ho však uškrtila svými zlatými vlasy a následně vyskočila z okna.

Hlavní postavy v knížce Selské balady

Jelikož má všech 20 básní jiné protagonisty, nelze jednoznačně určit hlavní postavy celého díla. Jsou to většinou prostí lidé, kteří jsou v knize vykresleni jako protiklad mocných a chamtivých pánů. V baladě Píseň emigranta je například hlavní postavou člověk, který odešel z Čech do ciziny a nyní toho lituje. Toto reflektuje dobu národního obrození a vlastenecký trend, který s sebou přinesla. Další báseň, Balada o smrti Koziny, vypráví o reálném muži. Jan Sladký Kozina byl vůdcem chodského povstání v 17. století.

Co se děje v průběhu díla Selské balady

Začátek

Mezi první balady se řadí Píseň klasů, kde je hlavním protagonistou personifikované obilí. To si stěžuje, že nestačí ani vyrůst a uzrát v takovém množství, aby nasytilo všechny. Obilí je totiž sice pořád stejně, ale sedláci musejí odvádět vrchnosti stále větší daně a desátky, a nic jim tak nezbyde, i když si jej sami vypěstovali.

1/3 (první třetina)

Další známou baladou je Píseň emigranta, kde je v roli hlavní postavy člověk, který odešel z Čech do ciziny, a svého rozhodnutí lituje. Výrazně se zde projevuje vlastenecká tématika, typická pro díla napsaná v době českého národního obrození.

Polovina

Báseň s názvem Suplika, nacházející se přibližně před polovinou básnické sbírky, vypráví o vesnickém učiteli. Probudí ho hlučná skupina sedláků, která po něm požaduje sepsání stížnosti na pány, kteří s nimi špatně zacházejí. Po chvilce přemlouvání ji sepíše, ale třese se strachy o svou budoucnost.

3/3 (třetí třetina)

Balada o smrti Jana Koziny je jako jedna z mála založena na reálných skutečnostech. Vypráví o popravě vůdce chodského povstání. Dále se v této části nachází báseň Hrabě Breda se sociální tématikou. Hrabě vymáhá od vesničanů peníze a když mu je nechtějí dát, nechá všem ženám ostříhat vlasy.

Konec

Závěrečná Balada blanická pojednává o Jírovi, který usne před blanickou horou. Probudí jej hlasy, které ho nabádají, aby vstal. Jíra se probudí a zjistí, že se z něj stal stařec, ve své rodné vesnici nikoho nepoznává.

O knížce Selské balady od Jaroslava Vrchlického

• rok vydání: 1885
• počet stran: 98 (vydání z roku 1956)
• nakladatelství: SPN (vydání z roku 1956)

Citát / ukázka z knihy Selské balady (napsal Jaroslav Vrchlický)

z básně Dvě laně

Dva dny juž kníže Oldřich u Peruce
na vzácnou čekal zvěř,
a vždy se zachvěl, jak hnul sebou prudce
ve větru strom i keř.
A darmo zněla lovčích rohů echem
kol zalesněná stráň,
to bůh ví, kady zmizela vždy mechem
ta bílá, vzácná laň.

O spisovateli Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický, narozený 17. února 1853 v severozápadních Čechách, patří mezi přední spisovatele národního obrození. Na filozofické fakultě univerzity v Praze vystudoval dějepis, filozofii a románskou filologii. Patřil do lumírovců, kteří se snažili povznést českou literaturu na evropskou úroveň. Byl prvním českým literátem, který byl nominován na Nobelovu cenu, kterou ale nikdy nezískal. Hlavní motivy jeho tvorby jsou příroda, láska a umění. Zemřel následkem sklerózy mozkových cév 9. září 1912. 

Hlavní informace o životě Jaroslava Vrchlického

• narodil se 17. února 1853 v Lounech na severozápadě Čech jako Emil Jakub Frida
• na pražské univerzitě vystudoval dějepis, filozofii a románskou filologii
• v Praze se také seznámil se Zikmundem Winterem, Josefem Václavem Sládkem a Aloisem Jiráskem, a společně založili skupinu lumírovců
• ve svém díle se snažil dokázat, že je čeština rovná ostatním světovým jazykům
• jeho orientace na témata z exotických zemí a kultur byla v jeho době přijímána rozporuplně
• v próze a dramatu se věnoval zobrazení myšlenkového vývoje lidstva a úvahám o smyslu dějin 
• inspiroval se v antické lyrice a také díle francouzského autora Victora Huga
• zamiloval se do spisovatelky Sofie Podlipské, nakonec si vzal její dceru Ludmilu
• od roku 1908 jej stihly dva záchvaty mrtvice, po nichž ochrnul na polovinu těla
• zemřel 9. září 1912 ve věku 59 let v Domažlicích, pohřben je na pražském Vyšehradě

Krátký popis života Jaroslava Vrchlického

Jaroslav Vrchlický se narodil jako Emil Jakub Frida 17. února 1853 ve městě Louny. Pseudonym si zvolil na doporučení spolužáka Josefa Thomayera. Během studií navštívil s Thomayerem údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory, což ho velmi inspirovalo. Po maturitě vstoupil do Arcibiskupského semináře, ale v roce 1873 přešel na filozofickou fakultu univerzity v Praze. Spisovatelka Sofie Podlipská mu pomohla dostat jeho první literární práce do tisku. Vrchlický se do ní zamiloval, ačkoliv byla o dvacet let starší.

Ona se mu rozhodla nabídnout ke sňatku svou dceru Ludmilu, a tak se nakonec i stalo. Ludmila byla pro Jaroslava Vrchlického ideálem ženy, vnímal své manželství s ní, ze kterého vzešly tři děti, jako vrcholně šťastné období. Během této doby psal, tvořil svá nejlepší dramata, překládal a dosáhl úspěchu a uznání. Avšak v první polovině 90. let manželství prošlo hlubokou krizí. Ludmila totiž byla Vrchlickému opakovaně nevěrná. Vrchlický o této situaci informovala jeho sestra Emma, a on se poté citově zhroutil.

Jeho ambicí bylo vytvořit poezii, která by byla srovnatelná s evropskou a posunula českou literaturu na vyšší úroveň. Jeho dílo, skládající se z více než 80 svazků poezie, přineslo do české poezie mimořádnou rozmanitost. Jeho lyrika se opírá o motivy přírody, záhad života, lásky a umění. Epická část jeho díla se věnuje poetickému zobrazení kulturního a intelektuálního vývoje lidstva, s úvahami o smyslu dějin a vírou v sílu lidského poznání. Jaroslav Vrchlický zemřel 9. září 1912 na následky sklerózy mozkových cév.

Charakteristika tvorby Jaroslava Vrchlického

• rozmanitost témat: Jaroslav Vrchlický se ve svém díle věnoval široké škále témat. Tato literární rozmanitost ho činí unikátním tvůrcem se schopností zaujmout čtenáře různými stránkami lidského prožívání.
• historická perspektiva: Vrchlický se věnoval i historickým tématům, čerpajíc inspiraci například z děl Victora Huga. Jeho epická díla nabízejí poetický pohled na kulturní a intelektuální vývoj lidstva.
• experimenty s formou: výrazným rysem Vrchlického díla bylo jeho experimentování s formou. Používal rozmanité formy strof a komplikované veršové struktury.

Další významná díla Jaroslava Vrchlického

• Noc na Karlštejně
• Rok na jihu
• Co život dal
• Jak táhla mračna
• Panteon
• Hlasy v poušti
• Svatá Ludmila
• Barevné střepy
• Loutky
• Drahomíra

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Svatopluk Čech
• Julius Zeyer
• Josef Václav Sládek
• Jakub Arbes
• Karolina Světlá
• Božena Němcová
• Karel Jaromír Erben
• Jan Neruda
• Vítězslav Hálek
• Eliška Krásnohorská