Povídky malostranské: rozbor díla, vypravěč, popis, děj, motiv a další informace

Povídky malostranské od Jana Nerudy je sbírka povídek, vydaná v roce 1878. Tato kniha je považována za jedno z vrcholných děl české literatury 19. století. Sestává ze 13 povídek, které mají společný motiv. Tím je život na Malé Straně, historické čtvrti v Praze, kde Neruda vyrůstal a prožil většinu života. Autor v povídkách zachycuje každodenní osudy obyvatel z různých sociálních vrstev a vytváří tak autentický obraz malostranského života. Neruda ve svém díle také reflektuje historické události a kulturní prostředí města.

Rozbor díla Povídky malostranské

• literární druh: epika (dílo má konkrétní děj)
• literární žánr: soubor povídek (sbírka krátkých prozaických útvarů, spojuje je stejný motiv, ale mají odlišné dějové linie)
• výrazová forma: próza (souvislý text nepsaný ve verších)
• literární směr: kritický realismus (popis běžného života lidí, kritika sociálních nerovností a poměrů ve společnosti)
• motivy: kritika, pomluvy, lhostejnost, touha po majetku, láska, peníze
• období (čas): přibližně polovina 19. století
• místo děje: Malá Strana v Praze
• hlavní téma: obrazy ze života na Malé Straně v 19. století

Kompozice literárního díla Povídky malostranské

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), er forma, členění na jednotlivé povídky

Vysvětlení: Jan Neruda se v díle pokusil napodobit zrcadlovou kompozici díla Kytice od Karla Jaromíra Erbena. Střídají se zde tři typy povídek. Autor v povídce buď vykresluje řadu drobných postav, soustředí se podrobně na vykreslení jedné scény, nebo se věnuje charakteristice lidí s výraznou vlastností. Postavy a dějové linie jsou propojeny jednotou místa a času. Místy se v díle uplatňuje i retrospektivní vyprávění, jelikož autor čerpá ze svých vlastních vzpomínek na Malou Stranu.

Literární výstavba děje v díle Povídky malostranské od Jana Nerudy

Toto dílo nemá klasickou výstavbu děje v podobě expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofy. Nejedná se totiž o knihu s jednou dějovou linií, nýbrž o sbírku krátkých povídek. Ty jsou navzájem propojeny pouze místem a časem, příběhy jsou unikátní a zcela oddělené. Jde o krátké obrázky, úryvky života a prolínající se osudy lidí, které spojuje život v jedné pražské čtvrti.

Jazykový styl (použité styly) díla Povídky malostranské

Jazykový styl díla Povídky malostranské odráží Nerudovu bohatou slovní zásobu. Kniha je napsaná v obrazném a poetickém stylu, obsahuje množství lyrických pasáží, filozofických úvah a metafor. Díky těmto prvkům dokázal autor přenést atmosféru staré Prahy do textu a vytvořit tak živé a autentické pojednání o životě na Malé Straně v 19. století. Jazyk je obohacen o pražské lidové výrazy a různé hovorové obraty. V díle se střídá humorný a satirický tón s tónem vážným.

• inverze slovosledu: dřevěné jeho lože prasklo, mimo náušnice žádné ozdoby víc
• archaismy: pudl, trepka, hokynářství
• slova citově zabarvená: špendlíček, darebák, ouško

Stručný popis děje díla Povídky malostranské

Každá povídka v této sbírce vypráví příběh ze života lidí na Malé Straně, městském okrsku v Praze. Jednotlivé povídky se odehrávají v různých obdobích a zachycují různorodé situace a charaktery lidí, kteří zde žijí. Mezi hlavní postavy patří obyvatelé Malé Strany – od chudých lidí až po šlechtice, od dětí až po starce. Autor prostřednictvím těchto postav a jejich osudů líčí život v Praze v 19. století, jehož kulisy tvoří úzké uličky, starobylé domy a tajemná zákoutí. Náměty Neruda čerpal zejména ze svého dětství a dospívání.

Povídky mají různorodé žánry, objevují se zde náměty komické, tragické i milostné. Neruda často využívá prvků sociální kritiky. Nejrozsáhlejší povídka se nazývá Týden v tichém domě, a věnuje se osudům obyvatel jednoho měšťanského domu. Autor v ní důkladně líčí prostředí, kde se příběh odehrává, avšak samotný děj a jednání postav jsou často zachyceny jen střídmě. Tato povídka kritizuje měšťanstvo a falešnost společnosti v autorově době. Vypravěčem v knize je sám Jan Neruda.

Hlavní postavy v knížce Povídky malostranské

• pan Vojtíšek: milý a čistotný malostranský žebrák, který je velmi oblíbený mezi místními, pak ale kvůli pomluvám musí z Malé Strany odejít a umrzne na ulici
• pan Vorel: dobrosrdečný muž, nezapadl mezi místní obyvatele, ti proto nenakupovali v jeho obchodě a on se oběsil
• paní Bavorová: náruživá vykladačka snů, obyvatelka hokynářství
• paní Ruska: vdova, její zálibou bylo chození na cizí pohřby a pomlouvání zemřelých
• doktor Heribert: podivín, lidé k němu nechtěli chodit, jednou vzkřísil pana Schepelera, závistiví příbuzní mu poté dali přezdívku Kazisvět
• pan Rybář: muž s přezdívkou Hastrman, protože byl malého vzrůstu a nosil zelený kabátek s dlouhými šosy
• slečna Mára: osamělá žena, o jejíž ruku se ucházeli dva muži najednou. Když oba zemřeli, nosila jim na hrob bílé věnce.

Co se děje v průběhu díla Povídky malostranské

Začátek

Na začátku knihy se nachází nejdelší povídka s názvem Týden v tichém domě. Věnuje se obyvatelům jednoho domu na Malé Straně. Řeší se v ní především trable se sňatky, které mají slečny Matylda a Valentina. Další povídka se věnuje pánům Ryšánkovi a Schleglovi, kteří po 11 letech prolomí svou tichou válku a stanou se z nich přátelé.

1/3 (první třetina)

Další známá povídka se věnuje malostranskému žebrákovi Vojtíškovi. Mezi lidmi byl vždy velmi oblíbený, pak ale odmítnul nabídku k sňatku od jiné ze žebraček, a ta o něm začala roznášet pomluvy. On byl pak nucen odejít z Malé Strany, ale ve městě ho nikdo neznal a nechtěl mu dát peníze. Jednou ho našli umrzlého na ulici.

Polovina

Uprostřed se nacházejí příběhy o nešťastné slečně, která nosí věnce na hrob svým ctitelům, nebo o autorově mládí. V povídce Večerní šplechty vzpomíná na dobu, kdy studoval vysokou školu. Scházeli se se spolužáky na střeše jednoho z domů, kouřili a probírali různá témata.

3/3 (třetí třetina)

Smutný příběh Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku vypráví o muži, který se přistěhoval na Malou Stranu, kde si chtěl otevřít svůj obchod. Starousedlíci mu však nedůvěřovali a nechtěli k němu chodit nakupovat. On byl proto velmi nešťastný a jednou ho našli oběšeného.

Konec

Povídka Figurky je sbírkou nejrůznějších útržkovitých příběhů ze života mladého muže, autor v ní několikrát také zmiňuje sám sebe. Hlavní postavou je koncipient Krumlovský, který se připravuje na advokátní zkoušky. Hledá proto klidné bydlení v podnájmu, aby se připravil na zkoušky. Postupně se seznamuje se všemi obyvateli domu.

O knížce Povídky malostranské od Jana Nerudy

• rok vydání: 1878
• počet stran: 320 (vydání z roku 2016)
• nakladatelství: Fortuna Libri (vydání z roku 2016)

Citát / ukázka z knihy Povídky malostranské (napsal Jan Neruda)

Z povídky „Jak přivedla žebráka na mizinu“:

Vůbec se mně pan Vojtíšek líbil velmi, jeho modré oči zářily tak upřímně, celá jeho tvář byla jakoby kulatým, upřímným okem. Pan Vojtíšek byl žebrák. Čím byl předtím, to nevím. Ale žebrákem musil být dle toho, jak byl po Malé Straně znám, již dlouho, a podle svého zdraví mohl jím být ještě dlouho, vypadal jako buk. Jak byl té doby stár, tak asi vím.

O spisovateli Jan Neruda

Jan Neruda byl významný český spisovatel 19. století, známý svou lyrickou tvorbou a realistickými povídkami. Narodil se v roce 1834 a zemřel v roce 1891. Jeho nejznámějším dílem je sbírka povídek Povídky malostranské, která líčí život obyvatel Malé Strany v Praze. Neruda se v ní věnoval detailnímu popisu prostředí i psychologie postav, čímž vytvořil živé a autentické vyobrazení života v 19. století. Jeho dílo ovlivnilo mnoho dalších českých spisovatelů. Je považován za jednoho z předních představitelů českého realismu a jeho práce je dodnes často studována a překládána do různých jazyků.

Hlavní informace o životě Jana Nerudy

• narodil se 9. července 1834 na pražské Malé Straně. Jeho otec byl vysloužilý dělostřelec a později trafikant.
• navštěvoval německou základní školu, poté absolvoval Akademické gymnázium, vysokou školu nedokončil
• od roku 1856 se dal na novinářskou dráhu a přispíval například do deníků Čas a Hlas, nebo do časopisů Květy a Lumír
• nejvíce se proslavil fejetony, které často podepisoval trojúhelníkem a zábavně zde glosoval každodenní situace
• cestoval po Evropě, navštívil například Francii, Itálii, Řecko a Egypt, a ze všech cest si vedl podrobné záznamy
• stal se vůdčí osobností literární generace májovců
• jeho největší platonickou láskou byla Karolina Světlá, která mu také finančně pomáhala
• celý život strávil v chudobě, přestože byl uznávaným a populárním žurnalistou
• zemřel 22. srpna 1891 na zánět pobřišnice vyvolaný rakovinou střev

Krátký popis života Jana Nerudy

Jan Neruda se narodil v Praze na Malé Straně 9. července 1834. Jeho otec byl vysloužilý voják-dělostřelec, a jeho matka už byla tou dobou vdova a šlo o její druhý sňatek. Navštěvoval školu právě na Malé Straně, nejprve německou základní a později akademické gymnázium, které tehdy řídil Václav Klicpera. Po maturitě začal studovat na právnické a filozofické fakultě, avšak kvůli nedostatku finančních prostředků studia nedokončil. Velmi často cestoval, navštívil mnoho míst, včetně Paříže, Balkánu, Orientu a Německa.

Stal se novinářem, nejprve psal pro německý časopis, později pracoval jako fejetonista v deníku Čas, poté v Hlase a od roku 1865 v Národních listech. Aktivně se zapojoval do politického života, přispěl k formování demokratického směru v mladočeské straně. Byl významným členem literární skupiny, která vydala almanach Máj, a stal se hlavním mluvčím májovců ve sporu s konzervativními představiteli české literatury.

Nejvíce se proslavil jako žurnalista, konkrétně svými fejetony. V nich často popisoval běžné i výjimečné situace, podepisoval je symbolem trojúhelníku a celkem jich napsal více než 2000. Sám se snažil své fejetony třídit do pěti svazků zahrnujících studie, krátké fejetony, žerty a cestopisné črty. Nejraději měl svou matku, nikdy se neoženil a neměl děti. Už za jeho života se tak šířilo množství spekulací o jeho sexualitě. Zemřel 22. srpna 1891 na následky rakoviny tlustého střeva.

Charakteristika tvorby Jana Nerudy

• realismus a detailnost: Nerudova tvorba je precizní v zachycení konkrétních situací, prostředí a postav. Jeho popisy jsou bohaté na detaily a jsou velmi autentické.
• lyrická hloubka: důležitou součástí Nerudových děl jsou emoce a pocity. Často vyjadřuje melancholii, nostalgii nebo radost s jemnou lyrickou nuancí.
• Praha jako inspirace: město Praha, zejména část Malá Strana, bylo pro Nerudu nekonečnou inspirací
• sociální kritika: Neruda často vyobrazuje sociální nerovnosti a problémy obyčejných lidí. Snaží se poukázat na nespravedlnosti a obtíže každodenního života.

Další významná díla Jana Nerudy

• Balady a romance
• Hřbitovní kvítí
• U nás
• Knihy veršů
• Písně kosmické
• Prosté motivy
• Zpěvy páteční
• Arabesky
• Trhani
• Různí lidé

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Vítězslav Hálek
• Karolina Světlá
• Adolf Hejduk
• Jakub Arbes
• Svatopluk Čech
• Charles Dickens
• Honoré de Balzac
• Jules Verne
• Gustave Flaubert
• Émile Zola