Paní Bovaryová od Gustava Flauberta je román vydaný poprvé v časopise Revue de Paris roku 1856 a knižně roku 1857. Jedná se o první autorův román, napsaný v duchu realismu. Děj sleduje osudy Emmy Bovaryové, mladé venkovské ženy, která si vzala lékaře Charlese Bovaryho v naději na lepší a vzrušující život. Emma je však zklamaná průměrností svého manžela a stereotypním životem. Hledá potěšení ve čtení romantických románů a sní o vášnivé lásce. Když se jí nedaří najít to, po čem touží, začne propadat zoufalství a beznaději a celý román skončí tragicky.
- Rozbor díla Paní Bovaryová
- Kompozice literárního díla Paní Bovaryová
- Literární výstavba děje v knize Paní Bovaryová
- Jazykový styl (použité styly) díla Paní Bovaryová
- Stručný popis děje díla Paní Bovaryová
- Hlavní postavy v knize Paní Bovaryová
- Co se děje v průběhu díla Paní Bovaryová
- O knize Paní Bovaryová
- Citát / ukázka z knihy Paní Bovaryová (napsal Gustave Flaubert)
- O spisovateli Gustave Flaubert
- Hlavní informace o životě Gustave Flauberta
- Krátký popis života Gustave Flauberta
- Charakteristika tvorby Gustave Flauberta
- Další významná díla Gustave Flauberta
- Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby
Rozbor díla Paní Bovaryová
- literární druh: epika (dílo má konkrétní děj)
- literární žánr: román (delší prozaické dílo, má více postav a složitější děj)
- výrazová forma: próza (text nepsaný ve verších)
- literární směr: francouzský realismus (v čele stojí obyčejní lidé a jejich osudy, čtenář by se měl být schopen s postavami ztotožnit, často se zde řeší sociální problémy)
- motivy: láska, zoufalství, závislost, dluhy, sny, nevěra, sebevražda
- čas: první polovina 19. století
- místo děje: francouzské maloměsto Yonville
- hlavní téma: kam až můžou člověka dovést nenaplněné ideály, kritika materialismu a společenských hodnot
Kompozice literárního díla Paní Bovaryová
Kompozice: kombinace retrospektivy i chronologického vyprávění, er forma, 3 části rozdělené dále na kapitoly
Vysvětlení: dílo je nejprve psána retrospektivně, z pohledu Charlesova spolužáka, ale poté se odvíjí chronologicky. Je v er formě, má jednu hlavní dějovou linii. Román je členěn na 3 části, které vyprávějí o nudném životě na venkově, Emminých milostných zápletkách a o problémech, které kvůli nim vznikly. Každá část je dále rozdělena na kapitoly.
Literární výstavba děje v knize Paní Bovaryová
- expozice: život Charlese Bovaryho před svatbou s Emmou
- kolize: svatba Emmy a Charlese, stěhování do vesnice Yonville
- krize: milostné zápletky Emmy Bovaryové, vzniklé problémy a dluhy
- závěr: Emma a Charles kvůli dluhům přicházejí o majetek, Emma páchá sebevraždu
Jazykový styl (použité styly) díla Paní Bovaryová
Kniha Paní Bovaryová je napsána v duchu realismu, tudíž se zde autor i v jazykovém stylu snažil co nejlépe zobrazovat skutečný život a mluvu té doby. Gustave Flaubert do románu také zapojil věrné popisy venkovského prostředí ve Francii. Autor píše v krátkých souvětích, ve kterých často využívá obrazná přirovnání. Jelikož Charles Bovary je venkovským lékařem, v textu se někdy objevují latinské odborné výrazy. Z pohledu dnešního čtenáře obsahuje román mnoho zastaralých slovních spojení a archaismů, které ale byly pro dobu autorovy tvorby zcela běžné.
- archaismy: špýchar
- zdrobněliny: lampička, světélko, slůvkem
- personifikace: z kuchyně se ozval klapot dřeváků
- metafora: rozplýval se zdvořilostí, vzít k srdci
Stručný popis děje díla Paní Bovaryová
Vzdělaný venkovský lékař Charles Bovary žije ve městě Tôtes se svou první manželkou, paní Dubucovou. Jedné noci přijede čeledín se vzkazem, že statkář má zlomenou nohu a potřebuje lékařskou pomoc. Na statku potká Charles mladou Emmu, která se mu hned zalíbí. Po smrti jeho první manželky se dohodne s Emminým otcem na novém sňatku. Emma vstupuje do manželství s nadšením a plná ideálů, které získala během svého pobytu v klášteře při četbě romantických knih.
Postupně si uvědomuje, že s Charlesem nezažije vášnivý a dobrodružný život, ale spíše stereotypní manželství. Začíná se uzavírat do sebe a snít o životech lidí ve vyšší společnosti. Charles se o ni začíná obávat a na radu přítele se rozhodnou přestěhovat do Yonville. Po příjezdu do Yonville je Emma již těhotná. Porodí dceru a ihned ji dává do péče kojných. První večer se seznámí s mladým Leonem, se kterým má společné sny a způsob myšlení. Tráví spolu čím dál více času, ačkoli si své city nikdy nevyjádří.
Postupem času Emma začne cítit obavy ze své lásky k Leonovi, začne se mu vyhýbat, a nakonec nešťastný Leon odjede studovat do Paříže. Po několika měsících do Yonville přijede Radolphe, vlastník nedalekého panství. Rozhodne se Emmu získat a při další návštěvě jí otevřeně vyznává svou lásku. Emma je okouzlená a s Radolphem začíná milostný vztah. Její láska roste, a dvojice spolu plánuje odcestovat pryč.
On z toho ale vycouvá a posílá Emmě lživý omluvný dopis. Emma se zanedlouho znovu potkává s Leonem, jejich láska se obnoví a Emma mu nakupuje drahé dárky, aniž by si byla vědoma narůstajících dluhů. Jednoho dne dostane dopis, ve kterém je vyzvána k okamžité platbě 3000 franků, jinak jí a Charlesovi hrozí exekuce. Emmě začíná docházet, jakého zločinu se dopustila nekontrolovaným utrácením.
Zoufalá z neúspěchu svého vysněného života s milenci a neúspěšného pokusu sehnat peníze, nachází jediné východisko. S pomocí lékárníka se otráví arzenikem. Na smrtelném lůžku si uvědomuje, že konečně dosáhla štěstí, protože její utrpení skončilo. Charlese smrt milované manželky zdrtí a brzy poté umírá. Dcera Bertha je svěřena do péče babičky, která však také záhy zemře. Nakonec se Bertha dostane do péče chudé tety a už od dětství si musí vydělávat na vlastní živobytí.
Hlavní postavy v knize Paní Bovaryová
- Charles Bovary: venkovský lékař, který z celého srdce miluje svou manželku Emmu. Není jí to však schopen vyjádřit tak, jak by si ona přála.
- Emma Bovaryová: romantická a vášnivá žena, je velmi naivní a z velké části žije ve svých představách a snech, čím dál tím více se vzdaluje realitě.
- Leon: mladý písař, který se do Emmy zamiluje, je stejně beznadějně romantický, jako ona.
- Radolphe: muž, který miluje ženy a rád je získává, Emma se do něj zamiluje, on je ale rezervovaný.
Co se děje v průběhu díla Paní Bovaryová
Začátek
Čtenář se nejprve seznamuje s prvním manželstvím Charlese Bovaryho. Jeho žena umírá a on si zanedlouho bere Emmu. Ta vchází do manželství plná nadšení a ideálů, které si odnesla z četby romantických knih v klášteře.
1/3 (První třetina)
Emma Bovaryová se v manželství s Charlesem nudí, ubíjí jí stereotyp a útěchu hledá u mladého muže jménem Leon. Ten je stejně romantický jako ona. Postupem času se mu ale začíná vyhýbat, a zdrcený Leon odjíždí studovat do Paříže.
Polovina
Emma potkává Radolpha, záletníka, do kterého se vášnivě zamiluje. Plánuje s ním odcestovat, on se z plánu ale na poslední chvíli vymluví. Emma později znovu potká Leona a jejich láska se obnoví.
3/3 (Třetí třetina)
Svou lásku se Emma snaží demonstrovat nákupem drahých dárků pro Leona. Brzy si na ně musí brát půjčky, které nestačí splácet, a dostane se do velkých dluhů. Jelikož jí dokonce začne hrozit exekuce, vidí ze situace jen jediné východisko.
Konec
Emma spáchá sebevraždu. Zdrcený Charles záhy umírá a jejich malá dcera Bertha je svěřena do péče babičky. Ta ale brzy zemře taktéž a Bertha tak skončí u své chudé tety, a již od dětství si musí vydělávat na vlastní živobytí.
O knize Paní Bovaryová
- rok vydání: 1856 (nejprve v časopise Revue, knižně v roce 1857)
- počet stran: 329 (vydání z roku 2015)
- nakladatelství: Edice Knihy Omega (vydání z roku 2015)
Citát / ukázka z knihy Paní Bovaryová (napsal Gustave Flaubert)
Emma Bovaryová po otrávení arzenikem:
„Už je konec, uvažovala Emma, se vším klamem, podlostí a s těmi nesčetnými druhy žádostivosti, které ji mučily. Teď už k nikomu necítila nenávist, do mysli se jí snesl jakýsi zmatený soumrak a ze všech pozemských zvuků vnímala už jen přerušovaný nářek jeho nešťastného srdce, tichý a nezřetelný jako poslední tóny doznívající symfonie.“
O spisovateli Gustave Flaubert
Gustave Flaubert byl francouzský spisovatel, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších představitelů literárního realismu. Narodil se 12. prosince 1821 ve městě Rouen ve Francii a zemřel 8. května 1880 v Croissetu. Flaubert byl znám svou kritikou společenských konvencí a realistickým zobrazením lidských osudů. Znal se s Victorem Hugem a díky skvělému finančnímu zabezpečení se mohl místo studia práv usadit na venkově a plně se věnovat pouze psaní. Každou knihu si navíc mohl dovolit opakovaně přepracovávat, což zaručovalo velkou preciznost jeho děl.
Hlavní informace o životě Gustave Flauberta
- Gustave Flaubert se narodil 12. prosince 1821 ve městě Rouen ve Francii do rodiny primáře chirurgie místní nemocnice
- je považován za jednoho z největších a nejvlivnějších prozaiků 19. století a vrcholného představitele literárního realismu
- od roku 1841 studoval práva v Paříži, během studií se zde seznámil například s Victorem Hugem
- kvůli jeho nervovým záchvatům nakonec na přání otce studií zanechal a odstěhoval se na venkov do nového domu ke svým rodičům
- jeho rodina byla finančně skvěle zabezpečená, takže se mohl věnovat spisovatelské dráze s plným nasazením
- i přes mnohé milostné vztahy žil samotářsky, odmítal manželství
- za knihu Paní Bovaryová byl stíhán pro urážku veřejné mravnosti a manželské instituce
- neuměl hospodařit se svým majetkem, svěřil ho do správy manželovi své neteře, který ho riskantními investicemi připravil téměř o všechny peníze
- chudý a osamělý zemřel na mozkovou mrtvici 8. května 1880 v Croissetu
Krátký popis života Gustave Flauberta
Gustave Flaubert, jeden z nejznámějších představitelů francouzského realismu, se narodil 12. prosince 1821 ve městě Rouen. Pocházel z bohaté a vzdělané rodiny, jeho otec byl primářem chirurgie v místní nemocnici a matka dcera lékaře. Studoval na prestižních školách v Rouenu a později v Paříži na Lycée Louis-le-Grand. Během studií práv v Paříži se seznámil s dalšími významnými spisovateli té doby, jako byl Victor Hugo, a navázal celoživotní přátelství například s Maxime Du Campem.
Studia však v roce 1844 na přání otce ukončil, protože se začal potýkat s nervovými a epileptickými záchvaty, které ho velmi omezovaly. Toto rozhodnutí ho vedlo k odjezdu do rodinného domu v Croissetu, kde se mohl začít věnovat výhradně literární tvorbě. Finanční zajištění jeho rodiny mu umožnilo pracovat s plným nasazením a svá díla několikrát detailně přepracovávat. Jeho první kniha, román Paní Bovaryová, nebyla soudobou kritikou dobře přijata. Flaubert byl dokonce stíhán za mravní pohoršení a ohrožení instituce manželství. Nakonec mu dílo přineslo trvalou slávu.
Autor žil samotářským způsobem života, přestože měl mnohé milostné poměry s různými ženami. On sám se oženit odmítal. Literární úspěch mu přinesl nejen uznání, ale také společenský vzestup. Pravidelně navštěvoval Paříž, kde se setkával s mnoha literárními osobnostmi, včetně bratrů Goncourtových, Gautiera, Baudelairea a George Sandové. Stal se častým hostem na literárních večeřích v pařížských salónech.
Přestože se setkával s naturalisty, Flaubert sám byl původně romantik, který však ztratil iluze a obrátil se k realismu s touhou po objektivním vědeckém pohledu v literatuře. Nedobrá finanční gramotnost Flauberta vedla k tomu, že svůj majetek svěřil manželovi své neteře a postupně přišel o téměř veškeré své peníze. V roce 1879 byl nucen přijmout státní penzi, kterou mu vyjednali přátelé. Zemřel v chudobě a osamění na záchvat mrtvice v Croissetu roku 1880.
Charakteristika tvorby Gustave Flauberta
- kritický pohled na společnost: Flaubert se ve svých dílech často věnoval kritice společnosti a lidského chování
- stylizovaný jazyk: autor byl známý svým pečlivým výběrem slov. Trávil mnoho času hledáním těch nejlepších výrazů a formulací pro vyjádření svých myšlenek.
- psychologická témata: věnoval se hlubokým psychologickým analýzám postav, často ukazoval jejich vnitřní konflikty a morální dilemata
Další významná díla Gustave Flauberta
- Citová výchova
- Salambo
- Pokušení svatého Antonína
- Tři povídky
- Bouvard a Pécuchet
- Sentimentální východ
- Paměti bláznovy
- Zámek srdcí
- Kandidát
Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby
- Émile Zola
- Honoré de Balzac
- Henrik Ibsen
- Lev Nikolajevič Tolstoj
- Victor Hugo
- Charles Dickens
- Stendhal
- Georg Brandes
- Guy de Maupassant
- Nikolaj Vasiljevič Gogol
- Anton Pavlovič Čechov