Rozbor díla Krakatit od Karla Čapka
Zdroj fotografie: Lukáš Altman (Definus.cz) přes DALL-E

Krakatit: rozbor díla, vypravěč, popis, děj, motiv a další informace

8. 10. 2024

Krakatit od Karla Čapka je vědecko-fantastický román z roku 1923, obohacený o milostné prvky. Ústřední postavou je inženýr Prokop, který stvoří výbušninu pod názvem Krakatit, podobnou atomové bombě. Při vývoji však dojde k nehodě. Poté potká známého Tomeše a o svém vynálezu mu povypráví, což se ukáže jako chyba. Prokop začne po dávném příteli pátrat, aby zastavil vývoj další třaskaviny. Nepodaří se mu to a bomba odpálí město i s továrnou. Dílo varuje před zneužitím vědy proti lidstvu.

Rozbor díla Krakatit

  • literární druh: epika (dílo s konkrétní dějovou zápletkou)
  • literární žánr: vědecko-fantastický román (delší prozaické dílo, na pomezí snu a reality)
  • výrazová forma: próza (dílo není psáno ve verších)
  • literární směr: česká meziválečná literatura
  • motivy: věda, vývoj, technologie, zneužití, utopie
  • symboly (symbolismus): věda
  • období (čas): neurčeno
  • místo děje: Praha, Týnec a Balltin
  • hlavní téma: kniha poukazuje na možné zneužití vědy, když vynálezce Prokop stvoří silnou výbušninu Krakatit na principu atomové bomby

Kompozice literárního díla Krakatit

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), er-forma, 54 kapitol

Vysvětlení: román je rozdělen na kapitoly. Děj na sebe převážně navazuje, jen místy se setkáme s retrospektivou, tedy vzpomínkami na minulost.

Literární výstavba děje v díle Krakatit od Karla Čapka

  • expozice: hlavní hrdina, inženýr Prokop, vytvoří Krakatit, výbušninu na principu atomové bomby
  • kolize: výbušninu chtějí využít různí lidé pro vojenské účely, Prokop začíná bojovat s morální odpovědností a tlakem na využití Krakatitu
  • krize: Prokop je unesen a nucen pracovat na výrobě Krakatitu, začíná bojovat o svobodu a kontrolu nad vlastním vynálezem, aby nepadl do špatných rukou
  • peripetie: dochází k uvědomění, jak ničivá by mohla bomba být, a proto Prokop zasáhne, aby zabránil zneužití Krakatitu nesprávnými lidmi
  • katastrofa: Prokop je psychicky i fyzicky na dně, jeho objev je zničen, on však najde vnitřní mír

Jazykový styl (použité styly) díla Krakatit

Kniha Krakatit je psána spisovným jazykem, který působí hovorově. Čapkova slovní zásoba byla bohatá, používal dlouhé a složité věty, aby poukázal na vnitřní tlak a duševní rozpoložení hlavní postavy, inženýra Prokopa. Pro realistický a vědecký základ příběhu použil autor i mnoho odborných termínů z oblasti chemie a fyzicky. Styl je vyprávěcí, s prvky introspektivního monologu. Dílo střídá popisné pasáže spolu s dramatickými dialogy, které zdůrazňují dynamiku děje a psychologickou podstatu postav.

  • archaismus: arcit, dím, sotvaže
  • neologismus: Balvanit, Krakatit, Karbonit
  • slang: k čertu, zatracená věc
  • odborný výraz: jod, fulminát
  • cizí slovo: laboratoř, kapitál, detonace

Stručný popis děje díla Krakatit

Příběh začíná u fyzicky i psychicky vyčerpaného inženýra Prokopa. Na nábřeží náhodou potká starého přítele Tomeše, kterému vyzradí tajemství o svém objevu třaskaviny. Když se Prokop zhroutí, je odvezen do nemocnice a záhy se dostává do víru událostí. Různé skupiny lidí usilují o získání vzorce objevené bomby, pojmenované Krakatit, aby ji mohly využít pro vojenské účely. Prokop je zneužíván, unášen a manipulován, což v něm vyvolává hluboké morální dilema ohledně odpovědnosti za vynález.

Prokop je unesen na tajné místo, kde musí pracovat na výrobě Krakatitu proti své vůli. Zároveň se dostává do střetu s různými mocenskými hráči, kteří se snaží jeho vynález získat a využít pro své účely. Tlak v něm spouští vnitřní souboj mezi touhou po vědeckém pokroku a morální zodpovědností za osud lidstva. Prokop nakonec pochopí ničivý potenciál svého objevu a rozhodne se zabránit jeho zneužití. Krakatit se mu podaří zničit, ale on sám je už velmi unavený. Následně se setkává se starcem, který mu předá poselství o lásce, pokoře a skutečné lidské odpovědnosti, čímž nachází vnitřní smíření.

Hlavní postavy v knížce Krakatit

  • inženýr Prokop: hlavní postava, objevitel Krakatitu s mírně výbušnou povahou
  • Tomeš: starý známý Prokopa, holduje alkoholu a Krakatit chce zneužít pro vydělání peněz
  • princezna Wille: lehce namyšlená dívka, která se později zamiluje do Prokopa
  • Anči: Tomešova sestra, mladá a naivní dívka, nebojí se říkat pravdu
  • Daimon (d’Hemon): symbolizuje démona pokušitele, umí aktivovat Krakatit
  • stařec: představuje Boha, vyzařuje z něj klid

Co se děje v průběhu díla Krakatit

Začátek

Zmatený inženýr Prokop se po nehodě v laboratoři potlouká po Praze. Narazí na starého známého Tomeše, kterému se svěří o svém objevu – velmi silné třaskavině podobné atomové bombě, kterou pojmenoval jako Krakatit. Právě při jejím vývoji došlo k neštěstí a Prokop byl zraněn.

1/3 (první třetina)

Prokop se postupně dostává z horečky a blouznění. Dochází mu, že říct Tomešovi o Krakatitu byla nesmírná chyba. Ihned se ho vydá hledat, aby Tomeš nemohl informace prodat pro vojenské zneužití. Dopátrá se k jeho bydlišti u Tomešova otce a sestře Anči, kteří mu nabídnou pomoc.

Polovina

Během další cesty za Tomešem se dostane Prokop do vojenského komplexu Balttin. Tam ho chytí a zavřou a je nucen začít pracovat na výrobě Krakatitu proti své vůli. Setká se zde s princeznou Wille. Mají spolu milostné pletky a dívka mu nakonec pomáhá z vojenského komplexu uprchnout.

3/3 (třetí třetina)

Prokop potká anarchistu Daimona. Ten mu nabízí radiostanici, s níž lze ovládat Krakatit. Vábí ho, říká mu, jak by mohl ovládat svět. Prokop se psychicky hroutí a netuší, co má dělat. Mezitím se Tomeš dostal s informacemi do továrny a pracuje již na vývoji vlastní třaskaviny.

Konec

Výroba je nebezpečná a Prokop Tomeše před silnou bombou varuje. Ten nad tím však mávne rukou, Krakatit přesto vyrobí a následně vybouchne továrna s celým městem. Na konci se Prokop setkává se starcem s bílými vousy, který mu vypráví o smyslu lidské existence a pomáhá mu najít vnitřní klid.

O knížce Krakatit od Karla Čapka

  • rok vydání: 1924
  • počet stran: 328 (vydání z roku 1924)
  • nakladatelství: Millennium Publishing (vydání z roku 1924)

Citát / ukázka z knihy Krakatit (napsal Karel Čapek)

Rozhovor Prokopa s Tomešem po jejich setkání:

„Teď si lehneš,“ řekl tiše hlas nad jeho hlavou; „spolkneš aspirin a bude ti líp. Ráno ti přivedu doktora, ano?“
„Kdo je to,“ ptal se Prokop ospale.
„Tomeš. Lehneš si u mne, Prokope, Máš horečku. Kde tě to bolí?“
„Všude. Hlava se mi točí. Tak, víš —“
„Jen tiše lež. vařím ti čaj a vyspíš se. Máš to z rozčilení, víš. To je taková nervová horečka. Do rána to přejde.“
Prokop svraštil čelo v námaze vzpomínání. „Já vím,“ řekl po chvíli starostlivě. „Poslyš, ale někdo by měl tu pikslu hodit do vody. Aby nevybouchla.“
„Bez starosti. Teď nemluv.“
„A … já bych snad mohl sedět. Nejsem ti těžký?“
„Ne, jen lež.“
„— — A ty máš ten můj sešit chemie,“ vzpomněl si Prokop najednou.
„Ano, dostaneš jej. Ale teď klid, slyšíš?“
„Já ti mám tak těžkou hlavu—“

O spisovateli Karel Čapek

Karel Čapek, jeden z nejvlivnějších českých autorů 20. století a jeden z prvních představitelů moderní science fiction, se narodil v roce 1890. Proslavil se díly jako Krakatit, Válka s Mloky nebo dramatem R.U.R., kde se vůbec poprvé objevilo slovo „robot”. Čapek se zaměřoval na otázky etiky, zodpovědnosti za vědecký pokrok, technologie a demokracie. Aktivně se věnoval novinařině a byl vášnivým obhájcem lidských práv a svobody. Hodně jej ovlivnil humanismus a odpor vůči totalitním režimům.

Hlavní informace o životě Karla Čapka

  • narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích, ve východních Čechách
  • otec byl lékař a matka se zajímala o folklor a literaturu, měl dva sourozence
  • studoval na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze, poté pokračoval na Univerzitu Karlovu
  • strávil nějaký čas ve Francii, Německu a Anglii, kde se seznámil s moderními filozofickými směry
  • v dramatu R.U.R. poprvé použil slovo „robot”
  • pracoval jako novinář v redakcích Národních listů a později Lidových novin
  • kromě literatury se věnoval i zahradničení, filozofii a fotografii
  • byl zastáncem demokracie a osobním přítelem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka
  • mezi známá díla patří Válka s Mloky a Krakatit, které řeší otázky vědeckého pokroku
  • zemřel 25. prosince 1938 v Praze na zápal plic, ve věku 48 let

Krátký popis života Karla Čapka

Karel Čapek přišel na svět 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích ve východních Čechách do rodiny lékaře Antonína Čapka a matky Boženy, která se zajímala o folklor. Byl nejmladším ze tří sourozenců, z nichž starší bratr Josef se stal také významným malířem a spisovatelem. Karel studoval na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se věnoval filozofii, estetice a francouzské literatuře. Studia dokončil v roce 1915. Během studií pobýval ve Francii, Německu a Anglii.

Po dokončení studií působil nějakou dobu jako novinář a literární kritik. Nejprve pracoval pro Národní listy a později pro Lidové noviny, kde se stal jedním z nejvlivnějších českých publicistů své doby. V novinách se věnoval kulturním a politickým tématům, psal eseje, fejetony a komentáře, často s důrazem na demokracii, svobodu a varování před nebezpečím totalitních ideologií.

Během první světové války se vlivem špatného zdravotního stavu vyhnul vojenské službě, což mu umožnilo plně se věnovat literární činnosti. V roce 1921 uvedl své slavné drama R.U.R., které získalo světovou pozornost a poprvé představilo slovo „robot“. Toto dílo se zaměřovalo na téma umělé inteligence a technologického pokroku a varovalo před ztrátou lidskosti v moderním světě.

Byl blízkým přítelem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka, s nímž vedl rozhovory, které později vyšly v knize Hovory s TGM. Byl také vášnivým milovníkem přírody a rád zahradničil. Oženil se až v roce 1935, ve svých 45 letech, s dlouholetou přítelkyní herečkou Olgou Scheinpflugovou. Zemřel 25. prosince 1938 ve věku 48 let na zápal plic, několik měsíců po podpisu Mnichovské dohody, která ještě během Karlova života otřásla jeho přesvědčením o budoucnosti Československa.

Charakteristika tvorby Karla Čapka

  • humanismus: díla kladou důraz na člověka, jeho morální hodnoty a odpovědnost
  • varování před totalitou: ostře vystupoval proti totalitním režimům, zejména fašismu a komunismu
  • nebezpečí pokroku: poukazoval na možné zneužití vědy a pokroku ke špatným účelům
  • filosofie: otázky o smyslu života, lidské svobodě a etice

Další významná díla Karla Čapka

  • R.U.R.
  • Válka s Mloky
  • Bílá nemoc
  • Matka
  • Továrna na absolutno
  • Povětroň
  • Dášeňka čili život štěněte
  • Povídky z jedné a druhé kapsy
  • Loupežník
  • Zahradníkův rok
  • Věc Makropulos
  • Hordubal
  • Hovory s T. G. Masarykem

Jiní autoři ve stejném období a směru

  • Josef Čapek
  • Vladislav Vančura
  • Jaroslav Hašek
  • Franz Kafka
  • František Langer
  • Aldous Huxley
  • George Orwell
  • Herbert George Wells
  • Bertolt Brecht
  • Thomas Mann

Ohodnoťte článek!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Zatím článek nikdo neohodnotil, buďte první!