Hovory s TGM: rozbor díla, obsah, stručný děj

Hovory s TGM od Karla Čapka aneb Hovory s T. G. Masarykem jsou unikátním knižním záznamem rozhovorů mezi autorem a prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Kniha přibližuje jeho názory na politiku, filozofii, náboženství, historii i jeho osobní hodnoty a životní postoj. Dílo je psáno čtivou a přístupnou formou, díky čemuž perfektně přibližuje prezidentovo smýšlení široké veřejnosti a zdůrazňuje důležitost odpovědného přístupu k životu a společnosti.

Rozbor díla Hovory s TGM

literární druh: epika (dílo s konkrétní dějovou zápletkou)
literární žánr: biografická esej (popis života určité osoby), rozhovor
výrazová forma: próza (dílo není psáno ve verších)

literární směr: demokratický proud, meziválečná literatura
motivy: politika, filozofie, demokracie, vzdělání, humanismus, osobní hodnoty
symboly (symbolismus): Masaryk jako symbol morálky, demokracie a odpovědnosti

období (čas): 1. polovina 20. století (především meziválečné období)
místo děje: Československo (různá místa spojená s životem prezidenta)
hlavní téma: Masarykovy myšlenky, názory a jejich význam pro společnost a demokracii

Kompozice literárního díla Hovory s TGM

Kompozice: tematická (otázky a odpovědi během dialogu), er-forma i ich-forma, děleno na 5 částí

Vysvětlení: probíhá formou rozhovoru. Kompozice je tematická, tedy Čapek klade klíčové dotazy a Masaryk odpovídá, čímž vzniká strukturovaný dialog. Er-formu používá autor a ich-formou odpovídá prezident. Dílo je děleno na 5 částí, přičemž poslední obsahuje slovníček, obsah a rejstřík osob.

Literární výstavba děje v díle Hovory s TGM od Karla Čapka

expozice: poznáváme osobnost T. G. Masaryka, jeho pohled na život, filozofii a politiku

kolize: řeší se náročná témata jako boj za českou samostatnost, politika a osobní potíže
krize: nejintenzivnější část rozhovorů, Masaryk vypořádává s náročnými otázkami
peripetie: hovor přechází od politiky k tématům, jako je demokracie, humanismus a vzdělání

katastrofa: odhalení Masarykova odkazu, zdůrazňuje trvalé hodnoty, které propagoval

Jazykový styl (použité styly) díla Hovory s TGM

Psáno převážně spisovným jazykem, který je přehledný, kultivovaný a pečlivě strukturovaný. Jelikož se jedná o rozhovor, převládá přímá řeč vyjadřující Masarykovy myšlenky. Věty jsou srozumitelné a logicky na sebe navazují. Styl je filozofický, ale záměrně civilní, aby dílo sedělo co nejširšímu publiku.

metafora: politika jako zahrada, kterou je třeba obdělávat

metonymie: hrad (symbol státní moci)
personifikace: demokracie jako jednající objekt
aforismus: „Pravda vítězí, ale dá to práci.“

ironie: kritika určitých postojů nebo situací

Stručný popis děje díla Hovory s TGM

První část, zvaná Věk mladosti, popisuje Masarykovo dětství a dospívání. Přibližuje jeho rodinné zázemí, školu a intelektuální vývoj. Hovoří o svém vztahu k rodičům a jejich hodnotách, které ho zásadně ovlivnily, i o prvotních zájmech ve filozofii a literatuře. Zmiňuje studium na univerzitě ve Vídni a pozdější působení na univerzitě v Praze, kde získal reputaci jako myslitel. Tato část zdůrazňuje i významné osoby, které ovlivnily jeho smýšlení, a jeho první pochybnosti o náboženských a filozofických dogmatech.

Druhá část, Život a práce, se věnuje Masarykově veřejné činnosti, politickému působení a jeho úsilí o prosazení pravdy a morálních hodnot mezi lidmi. Témata zahrnují jeho boje proti antisemitismu, například v rámci hilsneriády, jeho názory na demokracii a roli intelektuálů ve společnosti. Prezident se také dělí o své pohledy na význam vzdělání, humanismu a kritického smýšlení. Rozhovory odhalují jeho odhodlání a zároveň i pochybnosti a obavy, které provázely jeho rozhodování.

Ve třetí části, Myšlení a život, rozvíjí Masaryk své filozofické a politické myšlenky. Probírá v ní též základy demokracie, morálky a odpovědnosti jedince vůči společnosti. Rozebírá své postoje k náboženství, vědě a umění a jejich význam v životě člověka. Tato část poskytuje hluboký vhled do Masarykova nitra a jeho vize o lepší společnosti založené na hodnotách pravdy, lásky a humanity.

Poslední dvě části, Mlčení s T. G. Masarykem a Slovníček – rejstřík osob – obsah, popisují, jak dílo vznikalo. Jeho součástí bylo i mnoho hodin, kdy spolu prezident a Čapek jen seděli a mlčeli. Pro autora byly však i tyto chvíle důležité pro pochopení Masarykovy osobnosti.

Hlavní postavy v knížce Hovory s TGM

Tomáš Garrigue Masaryk: československý prezident, filozof a humanista, představuje své životní názory, hodnoty a pohled na klíčové otázky společnosti

Karel Čapek: spisovatel a novinář, jako tazatel a zapisovatel rozhovorů citlivě a inteligentně vede dialog s Masarykem, aby zachytil jeho osobnost a myšlenky
Charlotta Garrigue Masaryková: Masarykova manželka, v knize je několikrát zmíněna jako významný člověk, který ovlivnil i jeho smýšlení

Co se děje v průběhu díla Hovory s TGM

Začátek

Tématem je prezidentovo dětství, rodinné kořeny, vzdělávání a formování jeho filozofických názorů, zejména jeho vztah k náboženství, humanitě a pravdě.

1/3 (první třetina)

Masaryk rozebírá svá studia, politické začátky a významné historické okamžiky, včetně své role v boji za československou samostatnost a kritiky české společnosti před 1. světovou válkou.

Polovina

Prezident se v této části věnuje otázkám státnosti, demokracie, svobody a morálky. Popisuje také svou prezidentskou dráhu a víru v budoucnost Československa.

3/3 (třetí třetina)

Tato část přináší Masarykovo shrnutí jeho životního poslání, důraz na morální odpovědnost jednotlivce a odkaz na hodnoty, na kterých by měl stát moderní demokratický stát.

Konec

Závěrem Karel Čapek vysvětluje okolnosti vzniku rozhovorů a svůj přístup k Masarykovým myšlenkám. Zdůrazňuje, jak důležité byly i promlčení chvíle strávené s prezidentem.

O knížce Hovory s Hovory s TGM od Karla Čapka

rok vydání: 1937
počet stran: 351 (vydání z roku 1937)

nakladatelství: Fr. Borový (vydání z roku 1937)

Citát / ukázka z knihy Hovory s TGM (napsal Karel Čapek)

Masaryk o demokracii:
„Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.“

O spisovateli Karel Čapek

Karel Čapek, jeden z nejvlivnějších českých autorů 20. století a jeden z prvních představitelů moderní science fiction, se narodil v roce 1890. Proslavil se díly jako Krakatit, Válka s Mloky nebo dramatem R.U.R., kde se vůbec poprvé objevilo slovo „robot”. Čapek se zaměřoval na otázky etiky, zodpovědnosti za vědecký pokrok, technologie a demokracie. Aktivně se věnoval novinařině a byl vášnivým obhájcem lidských práv a svobody. Hodně jej ovlivnil humanismus a odpor vůči totalitním režimům.

Hlavní informace o životě Karla Čapka

narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích, ve východních Čechách

otec byl lékař a matka se zajímala o folklor a literaturu, měl dva sourozence
studoval na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze, poté pokračoval na Univerzitu Karlovu
strávil nějaký čas ve Francii, Německu a Anglii, kde se seznámil s moderními filozofickými směry

v dramatu R.U.R. poprvé použil slovo „robot”
pracoval jako novinář v redakcích Národních listů a později Lidových novin
kromě literatury se věnoval i zahradničení, filozofii a fotografii

byl zastáncem demokracie a osobním přítelem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka
mezi známá díla patří Válka s Mloky a Krakatit, které řeší otázky vědeckého pokroku
zemřel 25. prosince 1938 v Praze na zápal plic, ve věku 48 let

Krátký popis života Karla Čapka

Karel Čapek přišel na svět 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích ve východních Čechách do rodiny lékaře Antonína Čapka a matky Boženy, která se zajímala o folklor. Byl nejmladším ze tří sourozenců, z nichž starší bratr Josef se stal také významným malířem a spisovatelem. Karel studoval na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se věnoval filozofii, estetice a francouzské literatuře. Studia dokončil v roce 1915. Během studií pobýval ve Francii, Německu a Anglii.

Po dokončení studií působil nějakou dobu jako novinář a literární kritik. Nejprve pracoval pro Národní listy a později pro Lidové noviny, kde se stal jedním z nejvlivnějších českých publicistů své doby. V novinách se věnoval kulturním a politickým tématům, psal eseje, fejetony a komentáře, často s důrazem na demokracii, svobodu a varování před nebezpečím totalitních ideologií.

Během první světové války se vlivem špatného zdravotního stavu vyhnul vojenské službě, což mu umožnilo plně se věnovat literární činnosti. V roce 1921 uvedl své slavné drama R.U.R., které získalo světovou pozornost a poprvé představilo slovo „robot“. Toto dílo se zaměřovalo na téma umělé inteligence a technologického pokroku a varovalo před ztrátou lidskosti v moderním světě.

Byl blízkým přítelem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka, s nímž vedl rozhovory, které později vyšly v knize Hovory s TGM. Byl také vášnivým milovníkem přírody a rád zahradničil. Oženil se až v roce 1935, ve svých 45 letech, s dlouholetou přítelkyní herečkou Olgou Scheinpflugovou. Zemřel 25. prosince 1938 ve věku 48 let na zápal plic, několik měsíců po podpisu Mnichovské dohody, která ještě během Karlova života otřásla jeho přesvědčením o budoucnosti Československa.

Charakteristika tvorby Karla Čapka

humanismus: díla kladou důraz na člověka, jeho morální hodnoty a odpovědnost
varování před totalitou: ostře vystupoval proti totalitním režimům, zejména fašismu a komunismu

nebezpečí pokroku: poukazoval na možné zneužití vědy a pokroku ke špatným účelům
filosofie: otázky o smyslu života, lidské svobodě a etice

Další významná díla Karla Čapka

R.U.R.

Válka s Mloky
Bílá nemoc
Matka

Loupežník
Továrna na absolutno
Dášeňka čili život štěněte

Povídky z jedné a druhé kapsy
Krakatit
Zahradníkův rok

Věc Makropulos

Jiní autoři ve stejném období a směru

Josef Čapek
Vladislav Vančura

Jaroslav Hašek
Franz Kafka
František Langer

Aldous Huxley
George Orwell
Herbert George Wells

Bertolt Brecht
Thomas Mann