Bylo nás pět: rozbor díla, postavy, děj, motivy, stručný popis a další informace

Bylo nás pět od Karla Poláčka je jedním z nejznámějších českých humoristických románů. Autor prostřednictvím tohoto díla vzpomíná na své dětství v Rychnově nad Kněžnou. Hlavní postavou a vypravěčem je školák Petr Bajza. Kniha vypráví o dobrodružstvích a zážitcích, které se dějí jemu a jeho čtyřem nejlepším kamarádům: Čeňkovi Jirsákovi, Antonínu Bejvalovi, Édovi Kemlinkovi a Josefu Zilvarovi. Karel Poláček se vyvaroval souvislé příběhové linii, a román tak tvoří spíše sbírku krátkých příhod. V roce 1995 bylo dílo zpracováno a vznikl šestidílný seriál se stejným názvem.

Rozbor díla Bylo nás pět

• literární druh: epika (dílo má konkrétní děj)
• literární žánr: román (delší prozaické dílo, má více postav a složitější děj)
• výrazová forma: próza (text nepsaný ve verších)
• literární směr: česká meziválečná próza, demokratický proud, humoristický román (román s prvky humoru a satiry)
• motivy: dětství, zážitky, škola, kamarádi, dobrodružství
• čas: mezi 1. a 2. světovou válkou
• místo děje: Rychnov nad Kněžnou
• hlavní téma: dětské vnímání světa, dobrodružství klukovské party

Kompozice literárního díla Bylo nás pět

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), v ich formě, je dělena na oddíly

Vysvětlení: Kniha je rozdělena na 6 oddílů, které jsou v textu graficky vyznačeny. Je psána v ich formě, vypravěčem je hlavní hrdina tohoto románu, Petr Bajza. Vyprávění je napsáno chronologicky, pokrývá jeden rok od jara až do zimy.

Literární výstavba děje v knize Bylo nás pět

• expozice: seznámení s Petrem Bajzou, představení jeho kamarádů a rodinných příslušníků
• kolize: Petr zažívá se svými kamarády různá dobrodružství, chodí tajně do biografu, plánují cestu do Itálie a snaží se o ochočení vos
• krize: chlapec onemocní spálou, zdají se mu realistické sny o exotických zemích, které považuje za skutečnost
• závěr: ve snu se strhne velká rvačka, ale Petr se pak probudí a dojde mu, že se mu to jen zdálo

Jazykový styl (použité styly) díla Bylo nás pět

Kniha Bylo nás pět je výjimečná tím, že se zde Karel Poláček pokusil co nejlépe přiblížit čtenářům atmosféru dětství a mládí, a to zejména prostřednictvím zvolených jazykových prostředků. Vypravěčem je malý školák Petr Bajza, a v díle se vyskytuje také mnoho autentických dialogů, které zachycují přirozený hovorový jazyk. Dalším výrazným prvkem je humor a množství satiry. V čtenáři by tato kombinace měla vzbuzovat pocit nostalgie, sám autor prostřednictvím této knihy vzpomíná na své dětství. Román obsahuje také nářeční výrazy a některé germanismy.

• nářečí: prauda, kořauka, kverlačka
• slova přejatá z němčiny: šamstr
• nespisové výrazy: huba, řvát
• archaismy: škrofle

Stručný popis děje díla Bylo nás pět

Román Bylo nás pět nemá jednotnou dějovou linii ani zápletku, ale tvoří jej spíše sled různých příhod ze života Petra Bajzy a jeho kamarádů. Petr Bajza je synem obchodníka Vendelína Bajzy. Navštěvuje školu v malém městě, kde má svou partu kamarádů: Čeňka Jirsáka, Antonína Bejvala, Édu Kemlinka a Josefa Zilvara. S nimi prožívá běžné klukovské dobrodružství, jako je koupání v odlehlém rybníce nebo například pokus o ochočení vos. Chlapci čtou dobrodružné romány a sní o tom, že jednou podniknou cestu do Itálie.

Tajně chodí do biografu a posmívají se panu Fajstovi, kterému vadí, že ho nezdraví na ulici. Petr je mezi chlapci a dalšími svými vrstevníky známý jako velký rošťák, ale doma se ze všech sil snaží před rodiči chovat vzorně. Chce se totiž vyhnout problémům a taky se bojí toho, že by mu tatínek zakázal se dívat na otevírání beden z exotických zemí v jeho obchodě. Kromě Petra a jeho přátel jsou zde představeny i další postavy, jako jeho bratr studující v jiném městě, služebná Kristýna, které přezdívá Rampepurda, Evička Svobodová, a další obyvatelé města, včetně opilce Zilvara a paní učitelky.

Petrův idylický život je však narušen, když z ničeho nic onemocní spálou. Během nemoci trpí vysokými horečkami a zdají se mu živé sny. V těch zažívá dobrodružství v Indii se svými kamarády a jeho platonickou láskou Evičkou Svobodovou. Jeho tatínek mu v Indii koupí mluvícího slona, kterého pojmenují Jumbo, a také se účastní lovu tygrů. Nakonec se ve snu strhne velká rvačka a Petr zanedlouho procitne. Poté mu dojde, že se mu to všechno jen zdálo.

Hlavní postavy v knížce Bylo nás pět

• Petr Bajza: vypravěč příběhu, veselý rošťák, syn obchodníka Vendelína Bajzy, je hodný a inteligentní
• Antonín Bejval: Petrův spolužák, má různé bláznivé nápady, hodně si o sobě myslí
• Čeněk Jirsák: kamarád Petra, velmi zbožný, jeho koníčkem je sbírání hříchů ke zpovědi
• Éda Kemlink: další z kamarádů, syn úředníka, velmi chytrý
• Josef Zilvar: chlapec z chudobince, několikrát propadl, kouří, je starší než ostatní

Co se děje v průběhu díla Bylo nás pět

Začátek

Čtenář se nejprve seznamuje s hlavním hrdinou a vypravěčem příběhu Petrem Bajzou. Ten vypráví o své rodině a škole, a také o partě několika kamarádů, se kterými vyvádí různé neplechy. Jsou jimi Čeněk Jirsák, Éda Kemlink, Antonín Bejval a Josef Zilvar.

1/3 (první třetina)

Kluci spolu zažívají spoustu dobrodružství. Perou se s nepřátelskými partami ze sousedních vesnic, chodí tajně do biografu a škádlí své okolí. Dělají si legraci z pana Fajsta, který věčně pomlouvá mládež, že ho nezdraví na ulici.

Polovina

Parta kamarádů čte dobrodružné romány, sní o cestě do Itálie, kterou ale nikdy neuskuteční. Petrovi se podaří doma usmlouvat návštěvu cirkusu, kvůli které se několik dní předem snažil chovat velmi slušně, učil se do školy a pilně hrál na housle. Přál si totiž vidět exotická zvířata.

3/3 (třetí třetina)

Petr onemocní spálou a trpí vysokými horečkami. Zatímco leží doma v posteli, zdají se mu sny, ve kterých konečně prožívá vysněnou cestu do Indie. Tam mu jeho tatínek dokonce pořídí slona jménem Jumbo, a také se vydají na lov tygrů.

Konec

Po velké rvačce, která se ve snu odehraje, Petr konečně zcela procitá. Uvědomuje si, že všechny tyto zajímavé zážitky byly pouze snem.

O knížce Bylo nás pět (napsal Karel Poláček)

• rok vydání: 1946 (napsána byla roku 1943 před Poláčkovým odchodem do Terezína)
• počet stran: 200 (vydání z roku 2020)
• nakladatelství: Edice Knihy Omega (vydání z roku 2020)

Citát z knihy Bylo nás pět

Petr Bajza o škole:

„Pan učitel mne chválí, že se chovám mravně a že mám dobrou hlavu, pročež mu nosím sešity domů. Písmo mám nejlepší z celé třídy, vnější úprava písemných prací velmi úhledná. Píšu krásněji než Kolorenč František, co je první ve třídě, ale často schází, má škrofle a taky měl přiušnice. Já si přinesl ze školy vši, měl jsem jich plnou hlavu. Nikdo neměl tolik vší, ani Zilvar, co ostává v chudobinci. Maminka pravila, že si musí zoufat, a česala mě. Naši říkají, že půjdu na študije, abych byl pánem a nemusil pakovat bedny jako tatínek.“

O spisovateli Karel Poláček

Karel Poláček (1892-1945) byl významný český spisovatel a novinář. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou do židovské rodiny. Studoval práva a během první světové války sloužil v armádě. Po válce pracoval jako úředník a začal psát svá první literární díla. Znal se s bratry Čapkovými a byl členem skupiny pátečníků. Psal do různých novin a časopisů, včetně Lidových novin. Během německé okupace byl perzekuován, propuštěn z novin a donucen se živit jako knihovník v židovské obci. Nakonec byl deportován do koncentračního tábora Osvětim, kde zřejmě zahynul během pochodu smrti.

Hlavní informace o životě Karla Poláčka

• Karel Poláček se narodil 22. března 1892 ve městě Rychnov nad Kněžnou v severovýchodních Čechách
• jeho otec, Jindřich Poláček, byl židovský obchodník. Karel měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva polovlastní sourozence – Bertu a Milana.
• navzdory údajnému vzdorovitému chování a špatnému prospěchu byl Poláček schopen dokončit maturitu na gymnáziu v Praze
• po maturitě začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity, ale brzy se pustil také do tvorby her pro loutkové divadlo
• během první světové války narukoval do armády, absolvoval důstojnickou školu a prošel ruskou a italskou frontou
• zanedlouho se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými a stal se členem skupiny pátečníků
• pracoval jako redaktor pro různé noviny a časopisy, včetně Lidových novin a Tvorby
• v roce 1920 se oženil s Adélou Herrmannovou, ale manželství nebylo šťastné a skončilo rozvodem v roce 1939
• během druhé světové války byl deportován do terezínského ghetta a následně do koncentračního tábora Osvětim
• přesné okolnosti jeho smrti nejsou známy, ale předpokládá se, že zahynul během pochodu smrti v lednu 1945

Krátký popis života Karla Poláčka

Život Karla Poláčka, českého spisovatele a novináře, byl poznamenán nejen jeho literárním nadáním, ale také pohnutými událostmi 20. století. Narodil se 22. března 1892 v Rychnově nad Kněžnou do židovské rodiny, což mělo výrazný vliv na jeho pozdější literární tvorbu. Jeho otec, Jindřich Poláček, byl významným obchodníkem. Karel měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a také dva polovlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou.

Studoval na vyšším gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, ale byl vyhozen kvůli vzdorovitému chování a špatnému prospěchu. Odmaturoval v Praze v roce 1912 a začal studovat práva na Karlově univerzitě. Během studia se v Rychnově věnoval organizaci studentského loutkového divadla, psal a překládal hry pro tuto scénu. V průběhu první světové války narukoval do armády, absolvoval důstojnickou školu, avšak dosáhl pouze hodnosti četaře. Prošel ruskou a italskou frontou a po válce utekl do srbského zajetí.

Po návratu do Československa pracoval jako úředník ve vývozní a dovozní komisi. Z této doby pochází jeho povídka Kolotoč, která odstartovala jeho spisovatelskou kariéru. V roce 1920 se oženil s Adélou Herrmannovou, ale manželství nebylo šťastné, a v roce 1939 se pár rozvedl. Během německé okupace a s ní související rasové perzekuce bylo Poláčkovi znemožněno pracovat v novinách, a tak se živil jako knihovník v Židovské náboženské obci. Svou dceru Jiřinu stihl poslat do Anglie do bezpečí.

Na sklonku života byl deportován do terezínského ghetta a později do koncentračního tábora Osvětim. Původně se předpokládalo, že zemřel v plynové komoře v Osvětimi. Až v 90. letech se našla svědkyně Klára Baumöhlová, která potvrdila, že Poláček byl v táboře Hindenburg, kde napsal krátkou divadelní hru. Přesné datum a okolnosti jeho smrti zůstávají nejisté, ale předpokládá se, že zahynul v lednu 1945 během pochodu smrti z tábora Hindenburg do tábora Gleiwitz.

Charakteristika tvorby Karla Poláčka

• humor a satira: Poláček se proslavil svými vtipy a schopností zachytit absurditu lidského chování. Jeho díla jsou často plná humoru a satiry, která míří na různé společenské jevy.
• prozaická tvorba: převažující formou jeho tvorby byla próza. Jeho romány a povídky jsou známé pro svou poutavou a zábavnou formu vyprávění.
• kritický pohled na společnost: Poláček se ve svých dílech často věnoval kritice společnosti a lidského chování. Jeho texty zobrazují nejrůznější postavy a situace, které reflektují dobové společenské a politické události.
• židovská tématika: narodil se do židovské rodiny, a proto se v některých jeho dílech objevují tyto motivy

Další významná díla Karla Poláčka

• Hlavní přelíčení
• Okresní město
• Mariáš a jiné živnosti
• Žurnalistický slovník
• Lehká dívka a reportér
• Muži v offsidu
• Hedvika a Ludvík
• Edudant a Francimor
• Hráči
• Michelup a motocykl

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Karel Čapek
• Josef Čapek
• Ferdinand Peroutka
• Jaroslav Hašek
• Eduard Bass
• František Halas
• Vladimír Holan
• Jan Drda
• František Langer