Bratři Karamazovi: rozbor díla, děj, popis, vypravěč, hlavní myšlenka a další info

Bratři Karamazovi od Fjodora Michajloviče Dostojevského jsou filozofickým dílem o morálce, víře, svobodě a odpovědnosti. Román sleduje osudy tří bratrů – vášnivého Dmitrije, racionálního Ivana a zbožného Aljoši – kteří se vyrovnávají se vztahem ke svému otci Fjodorovi. Když je zavražděn, podezření padne na Dmitrije, jelikož se s ním hádal kvůli dědictví matky a dívce. Dostojevskij precizně propojuje kriminální zápletku s hlubokým duchovním a etickým poselstvím. Jde o poslední dílo autora.

Rozbor díla Bratři Karamazovi

• literární druh: epika (má děj, vypráví příběh)
• literární žánr: filozofický román (delší prozaické dílo zaměřené na filozofické otázky)
• výrazová forma: próza (text psaný ve větách)
• literární směr: realismus (snaha o detailní zachycení a popsání reality)
• symbolismus (symboly): nespravedlnost
• motivy: rodina, vražda, majetek, láska, odpovědnost, vina
• období (čas): 60. léta v 19. století
• místo (město) děje: ruský venkov
• hlavní téma: bratři Karamazovi mají složitý vztah z otcem, který je jednoho dne zavražděn, přičemž vina padá na nejstaršího Dmitrije, i když není vrahem

Kompozice literárního díla Bratři Karamazovi

Kompozice: nelineární (skoky v čase), er-forma, 12 kapitol

Vysvětlení: děj není lineární a neprobíhá tedy v chronologickém pořadí. Místo toho se pohybuje v různých časových rovinách. Prolíná se minulost s budoucností, případně je možné vidět vyloženě časové skoky, které záměrně přeskakují mezi různými okamžiky. Vyprávění je er-formou, což znamená z pohledu třetí osoby, nezávislého vypravěče a román je rozdělen do 12 kapitol.

Literární výstavba děje v díle Bratři Karamazovi od Fjodora Michajloviče Dostojevského

• expozice: poznáváme otce a tři syny Karamazovi, každého povahově odlišného
• kolize: nejstarší z bratrů, Dmitrij, se s otcem hádá kvůli dědictví své matky
• krize: otec je zavražděn a vina padá na Dmitrije, i když pravým vrahem je Směrďakov
• peripetie: pravdu zná jen Ivan, ovšem ten se psychicky zhroutí a není schopen výpovědi
• závěr: Směrďakov páchá sebevraždu a Dmitrij je odsouzen ke 20 letům nucených prací

Jazykový styl (použité styly) díla Bratři Karamazovi

Jazyk Bratrů Karamazových je bohatý a mnohovrstvý. Dostojevskij používá spisovný jazyk, ale zároveň v dialozích některých postav i nespisovný, zejména u nižších vrstev, což dodává realističnost a autenticitu. Přímá řeč je velmi důležitá, postavy s ní vyjadřují vnitřní konflikty a emoce. Věty jsou převážně dlouhé a složité, což podtrhuje intelektuální povahu díla. V románu jsou běžné rétorické otázky, ironická vyjádření a paralelismy, používané k vytváření napětí a kontrastů mezi postavami a názory.

• metafora: „Je to jakási hrozná věčnost, která se na mne valí…“
• přirovnání: „Až se stalo něco, co by bylo podobné tomu, jak když se pohne kámen na samém dně hluboké tůně.“
• antiteze: „Ať už je ten člověk jakkoliv hrozný, stále je to člověk!“
• ironie: „No samozřejmě, všechno to byla moje vina, jako vždy!“
• paralelismus: „Jeden hledá štěstí v penězích, druhý ve slávě, třetí v lásce, ale všichni hledají… a žádný nenajde.“

Stručný popis děje díla Bratři Karamazovi

Otec rodiny Karamazovových, Fjodor Pavlovič, nežije zrovna poctivý život a je známý svou rozmařilostí a nezodpovědností. S různými ženami má tři syny. Dmitrij, nejstarší z nich, je impulzivní a vášnivý, Ivan, střední syn, je intelektuál a ateista, a Aljoša, nejmladší z bratrů, je klidný, duchovně zaměřený a studuje na mnichovské škole. Fjodor je pro své syny postavou, která vyvolává smíšené pocity – od nenávisti až po nepochopení. Každý z bratrů se s ním vyrovnává jinak.

Jelikož není Fjodor zrovna odpovědným otcem, hádá se s Dmitrijem o dědictví a dívku Grušeňku. Dmitrij je do ní zamilovaný, a to ještě více vyhrocuje konflikt s otcem, který ji také chce. Fjodor je nakonec zavražděn a Dmitrij obviněn z jeho vraždy. Ten však tvrdí, že je nevinný, ale jeho chování a konflikty s otcem z něj dělají podezřelého. Mezitím Ivan, střední bratr, prochází krizí, zpochybňuje existenci Boha a celkovou spravedlnost ve světě, jenže to ho nutí ještě více o všem pochybovat.

Dmitrij je předveden před soud, kde se rozhoduje o jeho vině. Až o měsíc se o všem dozvídá jeho bratr Ivan, který zná jako jediný pravdu. Dmitrij otce zabít ani nemohl. Za vraždou musí stát Směrďakov, sluha a skrytý syn Fjodora. Ten však spáchal sebevraždu, a tak je nejjednodušší ukázat prstem na Dmitrije. Ivan se ze všechno psychicky zhroutí a není schopen u soudu vypovídat, aby ochránil svého bratra. Dmitrij je nakonec odsouzený ke 20 letům nucených prací na ruské Sibiři.

Hlavní postavy v knížce Bratři Karamazovi

• Fjodor Pavlovič Karamazov: otec bratrů, je nemorální a nechová se správně, má spor s Dmitrijem
• Dmitrij / Míťa Karamazov: nejstarší bratr, má sklon být výbušný, s otcem se hádá kvůli dědictví
• Ivan Karamazov: prostředí bratr, je nevěřící a v životě nestabilní, potýká se s krizemi
• Alexej / Aljoša Karamazov: nejmladší bratr, je láskyplný a duchovně založený, žije v klášteře
• Smerďakov: sluh a zároveň též syn Fjodora, sám vyrůstal v chudobě a otci se pomstí
• Kateřina Ivanovna: emancipovaná a velmi vášnivá žena, chová city k Dmitrijovi

Co se děje v průběhu díla Bratři Karamazovi

Začátek

Bratři Karamazovi žijí každý už svůj život. Nejstarší Dmitrij se jednoho dne hádá se svým otcem Fjodorem kvůli dědictví matky a také kvůli dívce. Otec rozhodne, že jejich roztržku posoudí starý Zosima, jenže i s jeho dohledem se otec chová zle. Nejmladší bratr Aljoša se na apel otce vrací domů.

1/3 (první třetina)

Když Aljoša dorazí do otcova domu, najde ho pomláceného. Odpovědnost za to údajně nese Dmitrij. Pokusí se ho proto najít, a jakmile se mu to podaří, promluví s ním.

Polovina

Ještě tentýž den požádá Aljoša o ruku milovanou Lisu a setká se i s prostředním bratrem Ivanem. Posedí spolu v hostinci, a poté se Aljoša vrací do kláštera, odkud odjel. Umírá starý Zosima a Ivan se rozhodne vydat za otcem, aby se s ním sám před svým odjezdem rozloučil.

3/3 (třetí třetina)

Dmitrij mezitím shání peníze, jelikož se zadlužil Kateřině Ivanovně. Zároveň mu dívka Grušeňka vysloví své city k němu. Další den přijde do hostince prokurátor a Dmitrije obviňuje z vraždy otce.

Konec

Trvá celý měsíc, než o obvinění dozví bratr Ivan. On ví, že byl otec ještě naživu a Dmitrij vraždu spáchat zkrátka nemohl. Je mu tak jasné, že vrahem je sluha a syn Fjodora, Směrďakov. Ten však spáchá sebevraždu a Ivan se z toho zblázní, a tak není u soudu relevantním svědkem. Dmitrij je odsouzený.

O knížce Bratři Karamazovi od Fjodora Michajloviče Dostojevského

• rok vydání: 2004 (první vydání roku 1880)
• počet stran: 850 (vydání z roku 2004)
• nakladatelství: Academia (vydání z roku 2004)

Citát z knihy Bratři Karamazovi (napsal Fjodor Michajlovič Dostojevskij)

Citát z díla k zamyšlení:

„A poněvadž člověk není schopen zůstati bez zázraků, tu si vytvoří nové zázraky, již vlastní, a bude se klaněti fušerskému zázraku, babskému kouzelnictví, byť stokrát byl buřičem, kacířem a neznabohem.”

O spisovateli Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl ruský spisovatel 19. století. Byl představitelem ruského realismu a předchůdcem moderní psychologické prózy. Jeho díla zkoumají lidskou psychologii, morálku a existenciální otázky. Je autorem slavných románů jako je Zločin a trest, Idiot a Bratři Karamazovi. Dostojevskij se postavil konvencím své doby a provokoval čtenáře k zamyšlení nad povahou dobra, zla a lidského jednání.

Hlavní informace o životě Fjodora Michajloviče Dostojevského

• narodil se 11. listopadu 1821 v Moskvě
• prošel dramatickými zážitky, včetně věznění
• jeho díla jsou známá pro hlubokou psychologii postav
• zajímal se o existenciální a morální otázky
• jeho díla odrážejí jeho víru a existenční úzkost
• romány Zločin a trest a Bratři Karamazovi jsou vrcholy ruské literatury
• byl jedním z nejvýznamnějších spisovatelů ruské literatury 19. století
• jeho díla jsou stále často studována a diskutována po celém světě
• zemřel 9. února 1881 v Petrohradě
• zanechal trvalý odkaz na literární a filozofickou scénu

Krátký popis života Fjodora Michajloviče Dostojevského

Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl významným ruským spisovatelem 19. století. Narodil se 11. listopadu 1821 v Moskvě. Jeho rodina patřila ke střední třídě a měla šlechtické kořeny. Dostojevskij studoval na vojenské škole a později na Petrohradské vojenské akademii. Zde se však více zajímal o literaturu než o vojenskou kariéru. V roce 1844 vydal svůj první román Bílé noci a začal přispívat do literárního časopisu.

Jeho brzká tvorba byla ovlivněna romantismem. V roce 1849 byl zatčen a odsouzen k trestu smrti za účast v politické skupině. Na popravě byl zázračně omilostněn a místo toho byl poslán na katorgu na Sibiři. Tato traumata poznamenala jeho celý život a odrážejí se v jeho dílech. Po návratu z vyhnanství začal Dostojevskij psát některá ze svých nejslavnějších děl, včetně Zločinu a trestu.

Jeho díla se vyznačují psychologickou hloubkou a morálními dilematy. Dostojevskij se zajímal o existenciální a náboženské otázky. Ve svých dílech často zkoumal dualitu dobra a zla a lidskou touhu po smyslu. Dostojevskij zemřel 9. února 1881 v Petrohradě. Fjodor Michajlovič Dostojevskij zanechal trvalý otisk na literární a filozofické scéně a jeho životní příběh zůstává fascinujícím příkladem tvůrce konfrontovaného s osobními a společenskými výzvami.

Charakteristika tvorby Fjodora Michajloviče Dostojevského

• psychologická hloubka: zaměření na detailní zkoumání myšlenek a emocí postav
• moralita a vina: díla často zkoumají morální dilemata a otázky viny a odpuštění
• filozofické prvky: do románů začleňoval filozofické debaty a myšlenky o existenciálních tématech
• existencialismus: díla se dotýkala otázek lidské existence, smyslu života a náboženství
• realismus a naturalismus: psaní zůstávalo zakotveno v realistickém popisu života v Rusku své doby
• komplexní intriky: příběhy byly mnohdy plné dramatických zvratů, konfliktů a psychologického napětí

Další významná díla Fjodora Michajloviče Dostojevského

• Idiot
• Zločin a trest
• Běsi
• Bílé noci
• Chudí lidé
• Zápisky z podzemí

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Lev Nikolajevič Tolstoj
• Ivan Sergejevič Turgeněv
• Anton Pavlovič Čechov
• Nikolaj Gogol
• Thomas Hardy
• Charles Dickens
• Edgar Allan Poe
• Henry James
• Honoré de Balzac
• Gustave Flaubert